21. 10. 2011 - 12.den

Guillena – Castilblanco de los ARROYOS

Pán, náš Bůh, je spravedlivý, my se však dnes musíme odít hanbou (Bar 1,15)
-----
Navzdory očekáváním se budím (nepočítaje noční převalování) až v 7:10. Jdu si vařit snídani. V mikrovlnce ohřívám vodu na chemický čaj a pak i mléko. PŘEKVAPENÍ – nekoupil jsem Müsli s čokoládou, ale MÜSLI TYČINKY v čokoládě :-) Nicméně chutná mi to. Sbalit se. Zamést a vytřít. Odcházím 8:45 s vědomím, že mě modltiba ještě čeká. Modlím se alespoň růženec – bolestný. Při opuštění Guilleny vede cesta přes řeku. Tedy vodní hladina není vysoko, tak moje HAN WAGY stačí. Ale je to zvláštní – pak se dočtu, že když je víc vody, musí se jít po mostě.
Slunce vychází.
Za obligátními halami s nejrůznějším druhem podnikání cesta uhýbá do polí a olivových sadů. Na cedulce se dovídám, že v sektoru N°4 je 1750 olivovníků; N°7 2157 (nebo kolik); prostě dooost.
Cesta vede do kopce. Pofukuje. I protože stoupám do kopce, je příjemně. Asi se už ochladilo. Měl bych nastoupat asi 360 výškových metrů. Což je od 0 (údolí řeky Guadalquivir a Rio Rivera de Huelva) dost velký rozdíl. Dnes je to příjemná cesta. Vidím před sebou stopy dvou poutníků a odhaduji, že by to měl být Olaf a ten samotný FRANCOUZ (musím se zeptat, jak se jmenuje). Cesta vede mezi keři, je vymletá, občas kamenitá...
Jsem vděčný za boty, které mám, asiby to šlo i v botaskách, ale takhle s pevným kotníkem a pevnou podrážkou je to fajn.
Asi uprostřed cesty je mnohjazyčně napsáno VODA – odbočka k pumpě. Je to vzácnost! A tak, ačkoliv vodu mám, obsloužím se.
Je moc pěkně. V jednu chvíli mě napadá, na koho dnes vlastně víc myslím. Kromě toho, že do mých kroků se již postupně dostává modlitba Ježíšova, přemítání nad životem běží dál. Pořád je to „chuchvalec myšlenek", z nichž občas někdo vypadne na světlo. A tak dnes myslím na jednu osobu, které jsem dost ublížil, a ač jsem se to pokusil napravit, přesto mě to stále „zasahuje". Kéž Bůh doplní to, co já pokazil.
Pane, smiluj se.
Po levé straně vidím něco jako kapli, klášter – ale ne, je to jen domek, s průčelím se zvonicí a s křížem navrchu. No ohromné, před tím ještě pasoucí se krávy, které musím vyfotit pro Kamilose. On mi řekne, co byly zač. :-)
Dobíhám bratra FRANCOUZE. Jde pomaleji... Tak to je, vždyť je starší než já. Připadám si jak mladý. :-) Po klidné části „hermoso paisaje y un gran silencio", v němž jsem opět ze srdce zapěl Angelus Domini, se blíží hluk cesty, která nás doprovází do Castilblanca de los Arroyos.
Ještě musím ale na chvilku sundat botu, neboť se objevuje jakýsi tlak na prst levé nohy. Ale chce to jen srovnat... Podél cesty vede úzká pěšina, po níž již podruhé předcházím FR. Slibovali 4 km do útulku.
2 km utečou jako nic. Těsně před Castilblanco docházím Olafa. Bokem nás to vede až na horní křižovatku, kde jedna žlutá šipka ukazuje doleva a má nápis CAM a druhá doprava má nápis ALBERGUE. Podle mapky pouhých pár metrů, tedy asi 200. Nahoře ještě fotím hotel, kde je special nabídka pro poutníky 30€. Inu zkusíme albergue. I když hotel je to pěkný :-)
V albergue už je jedna osoba, prošedivělá paní cca 55 (?). Jinak nikdo. Zabírám jednu postel. PŘÍJEMNÉ, JE 13:15.
Přichází Olaf, přichází Francouz. Jsem zvědavý, kdy přijdou Jacques a Marie. Nepůjdou-li dál...
Olaf zajišťuje zapnutí boileru na teplou vodu. Sprcha...
Modlím se; vše je tak, jak má být... => verš z Bar 1,15
Vařím brokolicovou polévku s bagetou a černý čaj s cukrem. Nádhera.
Jdu na mši svatou; má být v 7, ale zvony nezvoní. Kostel je otevřený, skoro prázdný. Po modlitbě před NSO si jdu prohlédnout kostel a pak najdu po dotazu pana faráře. Je to mladý klučina, Pablo. Nechce vidět žádné papíry. Už jen to, že chci spolu s ním sloužit, je pro něj dostačující argument. Přes týden chodí málo lidí, říká. Na začátku mě obvykle představí a jako jeden z mála chápe pojem Česká republika.
Mše je „tichá", bez kázání, bez přímluv. Benedictus es, Domine,... je zároveň s chlebem i s vínem. Zvláštní. Celebruje však soustředěně.
Přede mší poslal SMS v kolik je zítra mše v Almadén. Až v 7 večer. To bych měl stihnout :-)
Stále nenacházím FREEWIFI – koupím náplast. Pak hledám obchod. Místo toho dojdu na okraj vesnice, kde se vracím podle „citlivě" zregulovaného potoka. Musím to ukázat Starovešákům, aby si nestěžovali na regulaci Ondřejnice.
Ha, tady už jsem byl. Jeden malý krámek, skoro zavírá. Rychle koupím aspoň něco. Pivo má zmražené. To nechci. Cola, isotonický nápoj, chleba, sardinky a pak si dovolím ještě nanuk. Po krásném dni :-)
Při mši svaté jsem pamatoval na zítřejší svatebčany – Petra a jeho nsastávající. Myslím, že je to Veronika.
Při návratu vidím spoustu jiných obchodů... Chce to jen správnou volbu cesty, chce to jen „vytrvalost" v hledání, až do konce.
V osm přišel klučina, zkasíroval, orazítkoval kredenciály a frčel pryč.
Nu což, zítra nás čeká 30 km, to je o dvě hodiny delší cesta (minimálně), možná o tři.
Na večeři mám sardinky, cibuli, chleba a rajče.
Večer ještě jdu do hotelu Castilblanco, je tam free připojení.
Dobré zprávy o P. a Š. Bohu díky.
Vyplňuji nějaký on-line dotazník ohledně SDM.
Pochvalný dopis ze Španělska – potěšil :-), přeposílám jej Aničce.

Fotky z dneška:
https://www.signaly.cz/fotky/50747

2,20€ náplast
6€ potraviny: Cola, Aquarius, chleba, sardinky
5€ albergue
1€ pivko