Rozhovor s Pannou Marií v modlitbě?

Dnes je Panny Marie Růžencové. Nabízím vám svou představu, jak by si dnes Panna Maria mohla popovídat s holkou, která má třeba 14 let. Tolik mohla mít ona sama, když poprvé zazněla slova:

Zdrávas Maria, milostiplná...
Ahoj A........, jsem moc ráda, žes mě dnes ráno tak hezky pozdravila.

Hezky pozdravila? Tomu fakt nerozumím...
No řekla jsi mi stejná slova jako, když ke mně přišel anděl Gabriel. On vlastně neřekl „zdrávas“, ale šalom... Prostě – přál mi, ať je můj život plný Božího pokoje.

Takže to je něco jako dnešní „dobrý den“?
Tak trochu. Taky si to můžeš představit, jako bys přišla domů a volala: „Ahoj mami, já mám děsnou radost!“

Ale já ti neříkám „mami“ a ani Gabriel ti to neřekl...
Řekl mi přece: „milostiplná, Pán s tebou“! Já se tehdy také lekla, a přemýšlela jsem, co to znamená. Víš, že mi postupně došlo, že Bůh mě vždycky znal jako maminku svého Syna? Že mě takto vždycky chtěl? Proto ještě dnes, když slyším ta nádherná slova, která vyslovuje tolik lidí, jsem šťastná a moje srdce je plné radosti: Bůh, můj Bůh mě miluje! A dnes jsem tady, abych ti to připomenula: Bůh má i s tebou svůj plán, i tebe si zamiloval od věčnosti svou láskou.

Ale to není možné, já nejsem jako ty...
Jsi. Máš krásu ženy a tvé srdce taky může být čisté jako moje, vždyť můj Syn za Tebe zemřel! Jsi citlivá a vnímavá pro potřeby lidí, můžeš ze všech sil sloužit. Anděl Gabriel mi připomněl, že moje příbuzná Alžběta má před sebou ještě náročné tři měsíce těhotenství. Dnes by asi ležela doma s rizikovým těhotenstvím...,  a ona tehdy přitom musela zastat všechny domácí práce. Tak jsem se vydala na cestu. Alžběta byla ráda, že mě vidí. Opravdu ji to všechno zmáhalo. Víš, že se můžeš taky stát „požehnanou mezi ostatními dívkami“, když budeš vedle zábavy stále připravena pomáhat jiným?

Aha,  proto tě Alžběta pozdravila tak zvláštně: „požehnaná jsi mezi ženami“.
Určitě vnímala, že se stalo něco podivuhodného. Jan byl divoký ještě před narozením. Možná bych měla spíše říci: horlivý jako prorok Eliáš. Když Ježíš žil pod mým srdcem, Jan už poznal přítomnost Božího Syna a zaradoval se. Lidé dnes nerozumějí tomu, že srdce dítěte umí tak dobře poznat přítomnost Lásky. Protože jejich srdce ztvrdlo hříchem sobectví a pýchy. Vždyť dnes děťátko není očekáváno jako požehnání a těhotenství je obtíž místo „požehnaného stavu“...

Víš, Maria, když říkáme „požehnaný plod života tvého“, já si představovala, že už i na tobě bylo vidět, že čekáš miminko.
Kdepak, vždyť to bylo jen pár dnů od mého životního „Amen“, které jsem Bohu řekla v modlitbě. Hodně mě zaskočilo, když Alžběta na mě takto volala. A měla jsem strach... Protože jsem ještě nebydlela s mým milovaným Josefem, kdyby se ukázalo, že jsem otěhotněla, měli mě podle Zákona ukamenovat. Protože ve svatém lidu Božím nemá místo hřích a nikdo by nevěřil, že to Děťátko je počaté z Ducha svatého, museli by mě zabít. Derou se mi do očí slzy, když vidím, jak lidé ve společenství církve tak snadno hřeší.  Vůbec nemyslí na to, že ovoce života má být svatost, která se projeví jako láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání. Kdyby tak žili, bylo by snadné lidem ve světě ukázat, že můj Syn je živý...

Ježíš je živý... Trochu se stydím. Já na něj občas myslím spíš jako na obrázek z kostela, nebo jako slovo v písničkách, které zpíváme. Moc si neuvědomuji, že je živý ...
A......, nejsi od něj daleko. On je skutečně Slovo :-). Má nádherné oči, ve kterých můžeš vidět celé jeho srdce. Je v něm tak obrovská láska, že jen tiše šeptám slova svých proseb za vás, a on se usměje s takovými jiskřičkami ... A já vím, že ještě dřív než jsem svou prosbu vyslovila, věděl, že ty potřebuješ pomoci a že ti hrozí něco zlého a už poslal anděla aby tě ochránil... Ale to, jak jsem ho požádala, dalo spoustu radosti mně i jemu.

Maria, já tomu moc nerozumím, on ví dřív, než ty ho poprosíš... Hmm. Asi to nikdy nepochopím. Ale to nevadí, když mi o Ježíši vyprávíš, tak bych se mu nějak chtěla taky přiblížit. Chtěla bych ho mít ráda jako ty... Jenže to nikdy nepůjde. Já nikdy nebudu svatá, já nikdy nemůžu být „Matka Boží“...
A........, pláčeš? Utiš se, neboj se...  já tě přivedu k Ježíši. Když mu budu vyprávět o tvých slzách lítosti, bude to pro něho, jako bys mu nabídla krásné perly.  Ozdobíš se jimi, až se s ním jednou potkáš tváří v tvář. Možná tě napadne, že bys měla strach před něj přijít. Stejně jako s ním mluvím o tvých potřebách a starostech dnes, tak budu s tebou, až přijde okamžik tvé smrti. On je spravedlivý, u něj dobro je dobrem a zlo je zlem. Před Ježíšem se nikdy na nic nemusíš vymlouvat a něco omlouvat. Vždycky když máš strach, je dobré, aby ses měla koho chytit, že ano?. No vidíš. Já budu s tebou a budu tě držet za ruku. Myslíš, že by tě odmítl, když tě k němu přivedu já? Nikdy by nechtěl, abych znovu prožila tu bolest, kterou jsem měla v srdci, když jsem ho držela mrtvého v náručí pod křížem. A tebe mám ráda právě tak, jako jeho. Já vím, že v tu chvíli ti budu moci ukázat svého Syna, ztělesněné milosrdenství. Takže opravdu nemusíš se bát, když budeš se mnou, naučíš se bezmezné důvěře.

Amen. To prý znamená, ať se tak stane...
Tak něco si z našeho rozhovoru přece jen odnášíš:-). Amen - to znamená, že chceš celým svým životem udělat všechno pro to, aby se to stalo. Není to jen obyčejné slovo, je to také rozhodnutí.
A já bych chtěla, A......., aby ta dnešní chvíle modlitby byla i pro tebe okamžikem rozhodnutí pro Ježíše. Ať tě provází pokoj Boha, našeho Otce - Šálóm, .......

To je konec. Asi. Tedy - možná by však Tvůj rozhovor vypadal úplně jinak?