Pouť, která je svědectvím víry a obrácení 5

Úterý 10.10 .

Sbalím se a vyrazím. Po modlitbě ve tmě hledám cestu ... Našel jsem ji celkem snadno.
Jdu lesíkem a hele: hříbě. Zařehtám a napotřetí přiběhlo.
Šlapu si, ani nevím jak, modlím se  a těším se na snídani, kterou si udělám v Tardajos. Ani si nevšimnu, že jsem prošel kolem Villabilly a celkem unavený téměř dvouhodinovou chůzí vidím ceduli Tardajos. Bohu díky. Jenže není tu fontánka. Vyptám si v alberque vodu a přemýšlím. Pak se zvednu a jdu dál. V Rabné na náměstíčku (u kašny) vařím - bílou kávu, chléb. A pro úspěch repete.
Kolem projdou asi 4 peregrinos, které jsem v útulku neviděl.
Pojízdná prodejna.
Ještě si stihnu všimnout, že na věži nezvoní zvony, ale amplión.

Školní autobus. >>> Bon viaje!
Náhorní plošina - vchází unavený do Hornillos, protože foukal vítr ...proti mně.
Není kašna, jdu do „baru" na záchod pro vodu.
Předchází mne dvě cizokrajné „děvčice" (asi 45 a více). Celkem jim to šlape.
Beru to svižně za nimi a v kopci zjišťuji, že fučí silně. Předbíhám cizokrajky. Nahoře to sviští. Klobouk na uši ... jdu. Pusto (druhý den se dozvím, že se tady tomu říká PAMORA - POLOPOUŠŤ)
Najednou Arroyo San Bol (Sambol) Asi nikdo neví, jak se to píše. Uvnitř mladík - Němec, si vaří oběd.
Chvíli spočinu (je zde kaple!) a plný pokušení zůstat jdu dál.
Zjišťuji, jak zážitek může rozložit psychiku.
FOUKÁ. MOC.
Etapa: VĚTRNÁ

Hontanas - zjeví se v údolíčku, ale předtím ho prozradí anténa na mobil.
Sbírám síly k finiši - jdu a fouká proti.
Vycházím na asfaltku, fouká a už nemůžu.
San Antón se asi ztratil - ne, je zde a existuje. Jsou to ruiny, ale asfaltka tu vede pod gotickým obloukem.
Dlouhá, mírně zvlněná rovinka. FOUKÁ.
Najednou se objeví hrad CASTROJERÍZ - ještě bloudění po značce a jsem doma.
Uvítal mě huňatý správce - zvláštní patron. Kuchyňka není. Vařím načerno. Správce mne sprdne, když jdu umýt ešus tam, kde se pere. Uléhám a cítím únavu - usínám.
Probudím se hudbou - to hraje večerka a zhasíná se. Večerní chvály a kompletář se modlím při poplachovém světle.
A pak najednou rána. Brazilec spadl z horní postele. Úlek, že je polámaný (málo místa mezi postelemi). Dole pode mnou spí doktor Enric. Klouby bolí ...

Středa 11.10.

Ráno vstávám a zjišťuji, že dveře na zahradu jsou zavřené, visí mi tam obal na ešus.
Čekám a modlím se.
Enric ošetřuje ještě Brazilcovu nohu.
7,30 Gregoriánský chorál jako budíček.
7,40 podává se bílá káva a keksy.
Dávám správci pohlednici, evidentně roztál.
A s dr. Enricem jdeme na kafe do Baru protože PRŠÍ.
A to dost hodně.

Stoupání.
Náhorní plošina - s deštěm vítr.
Pláštěnka je na dvě věci ... , ale lepší než nic.
Při klesání sebou málem švihnu na blátě. Vesničané říkali 800 m hliněné cesty, ale mám pocit že s jejich odhady to není OK.
Vcházíme do Palencie a zvedáme infotabuli, kterou vítr shodil.
Až do Frómisty cesta ubíhá celkem jednotvárně. Posledních pět kilometrů jdeme podél kanálu Kastilie ... mít tak lodičku.  Na konci jsou super kaskády.
Jen v Boadille mi Enric vysvětluje sloup spravedlnosti, při kterém byli bičováni zlí lidé.
Slibuji si, že budu končit ve  Frómistě, ale když přestává pršet a útulek je zavřený, rozhodnu se pokračovat dál. Ve Fr. Je pěkný kostel, tak si ho vyfotím.
V Población měním ponožky - boty jsou dobré, ale ponožky nasákly vrchem.
Modlím se Horu a pak vytahuji šusťáky
Cesta vede podél asfaltky, několikrát ještě zahrozí déšť.
Před sebou vidím „žluťáska" - poutníka se žlutými věcmi na batohu. Je pro mne neskutečně daleko (asi tak 20 minut přede mnou)
Po příchodu do Villalcalzar zjišťuji, že to byl Enric, který se ještě vydal dále z Frómisty.

Kostel je hned vedle, mše je o ½ 8. Uvedu se do přijatelného stavu.
Zvláštní modlitba růžence. Na mši sv. je i Enric i mladý pár, který s námi sdílí ubytovnu.
Kostel je jedinečný! Fakt stojí za to - jako stavba gotiky zvenčí i zevnitř.
Výzdoba oltáře nádhernými obrazy.
V útulku není kuchyň. Teplá voda za 100 Pst (10 min teplé vody)
Peru ponožky - je málo místa na sušení.
Pobolívají mne kyčle, ale snad se spravila šíje. Enric mi dal tuňáka s tomatou, sýr, chléb. Díky.
Na oplátku mu nabízím na zahřátí lok slivovice.
Název etapy: DEŠTIVÁ