Loučím se s vámi před sladkou smrtí, Krůpěje černé s křídel mi kanou, Naposled vzhůru svá chorá křídla vznesu, Divá tam vichřice vírně mraky trhá,
opojné dálky perspektiv!
Naposled zpívám, naposled zírám
v modravý obzor teskných niv.
v nehybných listech šelestí.
Naslouchám, cítím, větry jak vanou,
srdce mé chví se předzvěstí.
oko pak zkalí se jak slunce mlhou ranní;
vyschlých hor na hrotech a v stržích na útesu
k smrti se připravím a nezastesknu ani.
zpívá tam šíleně a v propasti se vrhá,
blesky tam vstávají, z mraků hrůza čiší:
na skály vyletím - zemru na nejvyšší!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.