Září 2008

STABAT  MATER DOLOROSA
1. Stála Matka uplakaná pod křížem jak bolest samá, v hořkých vzlycích pro Syna.
2. Její srdce Bohu dané, truchlící a zbědované sedmerý meč protíná.
3. Žaluplná, zarmoucená nebem požehnaná žena, matka Boží, prostá vin.
4. Hlavu sklání do svých dlaní, pohled na kříž vždy ji raní, trpí na něm její Syn.
5. Matko Boží, Matko naše, kdo nad Tebou nezapláče, když Tě vidí v mukách stát.
6. Vidět Ukřižovaného, Tebe v slzách vedle něho, nutí duši zaplakat.
7. Naše vina Tvého Syna týrá tobě před očima, vidíš Krista v krvi ran.
8. Vidíš jeho teskné rány, úzkost jeho umírání, smrt, v níž zůstal strašně sám.
9. Matko Boží, lásku dej mi, kéž je tvůj a můj žal stejný, kéž už sama netruchlíš.
10. Dej, ať patřím Kristu Bohu, den ze dne ať více mohu hořet láskou, být mu blíž.
11. Maria, do srdce mého vtiskni rány Syna svého, jeho kříž kéž je i můj.
12. On mé viny smýval svými krvavými zraněními, tento trest nám rozděluj.
13. S Tebou pláči, slza smáčí oči, jimiž nevypláči soucit s Tebou, ženo žen.
14. Veď mě pod kříž svého Syna, jenž svou náruč rozepíná, s Tebou chci stát pod křížem.
15. Panno panen plná jasu, nežij sama trpkost času, přijmi, prosím, lásku mou.
16. Maria má, kéž Ty sama dáš mi nést smrt Krista Pána, přijmout ránu za ranou.
17. Kéž mě jeho rány zraní a kéž opojení dá mi jeho kříž a jeho krev.
18. Až před Božím soudem stanu, přijď mi, Panno, na ochranu, vzdal ode mne Boží hněv.
19. Kéž jsem křížem, smrtí Páně chráněn v lásce svrchované, milost buď mou záchranou.
20. Tělo zemře. Ty však, Panno, dej, ať je mi nebe přáno, kéž Bůh přijme duši mou. Amen.

---

Po 1.9. Řím 12,1 pro Boží milosrdenství – Když se snažíme někoho přesvědčit, odvoláváme se na vzácné hodnoty, připomínáme to, co je cenné. Pro apoštola Pavla je toto zvolání jedním z nejcennějších, není silnější argument než prosba: pro milosrdenství Boží… Chápu jak je toto volání naléhavé? Je pro mne Boží milosrdenství opravdu v životě nejcennější?
Út 2.9. Řím 12,1 vybízím vás (bratří) – Ten, kdo věří v Boha, ten, kdo miluje Ježíše, nesmí zanedbávat vzájemné povzbuzení k dobru… Dnes budu přemýšlet, jestli dokážu říci slovo povzbuzení svým přátelům, bratřím a sestrám ve společenství, ve farnosti…
St 3.9. Řím 12,1 Přinášejte sami sebe v oběť  živou, svatou a Bohu milou. –  „Obětovat se“ zní jako obrovský nárok. Ano, Bůh má nárok na můj život. Nechce jen kousek mého života, nechce jen zbytky času. Ať dělám cokoliv, ať jsem čímkoliv, Bůh ode mne chce celé mé srdce. Touží po mé lásce. Láska umí přinést oběť – na Ježíši vidím, jak mne Bůh miluje.
Čt 4.9. Řím 12, 2 nepřizpůsobujte se už tomuto světu – Apoštol důrazně připomíná, že ve svém životě nesmíme „hrát na obě strany“. Rozhodnout se pro Boha znamená nekompromisní odmítání pozlátek světa, které slibují štěstí. Jen za cenu hříchu – tj. zrady Lásky – se mohu snažit uspokojit své žádosti tím, co nabízí svět. Jen za cenu, která mne přivádí ke smrti.
Pá 5.9. Řím 12,2 změňte se a obnovte svoje smýšlení – Obrácení je bolestný proces, skrze který očišťuji svou minulost od zla. Obrácení je vždy přítomný okamžik rozhodnutí pro Ježíše. Sám svou silou nedokážu vytrvat v obrácení, ale Duch svatý mne obnovuje každý den. Jeho mocí se promění má necitlivost srdce ve schopnost opravdově milovat. Nejen slovy, ale i skutky.
So 6.9. Řím 12,2 abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé – Často si kladu otázku, jestli se umím správně rozhodnout. Často žiji v pochybnostech, jestli jsem schopný vybrat si v životě to, co je v Božím plánu. Ale dnes mě Boží slovo ujišťuje, že to možné je: za předpokladu, že se učím milovat Boha z celého srdce.     
„Věřím však, že touha, abych se ti zalíbil, se ti opravdu líbí.“(Thomas Merton)
Ne 7.9.  – 23. neděle v mezidobí, sv. Melichar Grodecký    
Řím 13,8-10 nebuďte nikomu nic dlužni – jen vzájemnou lásku – Když druhým něco dáváme nebo pro ně něco uděláme, může to být projev naší touhy připoutat si je vděčností. Dnes si chci uvědomit, že láska dává bez nároku na opětování. Tak se budu učit milovat čistě a bez podmínek. Láska nepočítá, zapomíná, když jí někdo ublíží, raduje se z života v pravdě!
Mt 18,15-20 kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich – Zvláště nedělní shromáždění církve je uskutečněním tohoto zaslíbení. Zvláště účast na oběti mše svaté ve společenství bratří a sester je vrcholem života víry, opravdovým setkáním s živým, vzkříšeným Ježíšem. Jak žiji tuto skutečnost a co přináším do společenství farnosti?
Po 8.9. Svátek Narození Panny Marie
Řím 13,8 ten, kdo druhého miluje, naplnil zákon – Když uvažuji o přikázáních: jsou pro mne předpisy, které mne svazují a z nichž se snažím vyprostit? Snažím se je minimalizovat? Nebo jsou pro mne zákonem, který se snažím naplnit, protože vím, že slouží dobru? I dokonalý život podle předpisů ještě nemusí znamenat, že jdu po cestě do Božího království. (čti Mk 10)
Mt 1,1-16.18-23 To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka – Bůh uskutečňuje plán spásy. Vidíme to, když sledujeme proroctví a jejich naplnění v životě izraelského národa a zvláště v životě Panny Marie… Také na mně se mají naplnit slova Písma! Také já mám naplnit to, co je v Božím plánu spásy!
Út 9.9. Řím 13,9 všecka přikázání jsou shrnuta v tomto – Svatý Augustin napsal:“Miluj a dělej, co chceš.“ Kdo opravdu miluje, respektuje všechny nároky lásky, především nutnost sebeobětování pro druhé. Opravdová láska má svůj řád, který jí dává Bůh. Nejprve čerpej z pramene Božího Srdce, pak teprve budeš schopen opravdu milovat a nebudeš potřebovat přikázání. Budeš opravdu znát jediný zákon…
St 10.9. Řím 13,9 Milovat budeš bližního svého jako sebe samého – Měj rád nejen vybrané jedince, ale každého člověka. Dokonce i ty, kteří ti působí zlo, kteří tě neberou vážně, kteří tvůj život dělají těžkým. Budeš ochoten k odpuštění a smíření s těmi, kdo tě zranili v hloubce tvého života? Budeš ochotný odpustit lidem, kteří dělají zlo v církvi? Budeš milovat…
Čt 11.9. Řím 13,10 Láska neudělá bližnímu nic zlého – Jednoduchá otázka, která ti může ukazovat cestu dobra: Jak mu/jí to prospěje? Nenajdeš-li odpověď, zvaž, jestli máš říci to slovo, jestli ten skutek máš udělat… A nezapomeň: tvoje představa o dobru nemusí být vždy opravdovým dobrem!
Pá 12.9. Jména Panny Marie
Řím 13,10 láska je tedy naplněním – Fascinující je, že láska stále roste. Mé srdce, můj život NIKDY nebude stačit, aby zcela přijal skutečnost lásky. Nevyčerpatelný poklad lásky je schopen naplnit život každého člověka. Ale v okamžiku, kdy si budeš chtít přivlastnit lásku, zjistíš, že ses spletl. Lásku nikdy nemůžeš mít. Vztah lásky je smyslem tvého života.
So 13.9. Sv. Jan Zlatoústý    
Řím 13,10 naplněním zákona – Můžeme říci, že láska je završením zákona a je zároveň jeho podstatou. Zákon je cestou od základu života k jeho cíli: Z Otcovy lásky jsme byli stvořeni a v lásce Otce budeme žít. Ježíš to ukazoval celým svým životem. Následuj ho…
Ne 14.9.  – Svátek Povýšení sv. Kříže, 24. neděle v mezidobí    
Flp 2,6-11 Kristus Ježíš má božskou přirozenost – Musím mít tuto skutečnost stále na paměti, aby se pro mne Ježíš nestal „jedním z mnoha“. Vtělený Bůh není roven žádné jiné historické postavě, ať to je Buddha, Mojžíš, Mohammed nebo kdokoli jiný… Křesťan je ten, kdo věří, že Ježíš je Boží Syn. Je skutečně Bůh. Křesťanství je exkluzivní cesta života!
Jan 3,13-17 Syn člověka musí být vyvýšen, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný – Všichni, kdo slibují cestu záchrany, potřebují být mocní, potřebují se ukázat, potřebují zvítězit a prosadit svou myšlenku. Všichni kromě skutečného Mesiáše, který byl bezmocný, vysmívaný, opovržený, který prohrál a jehož následovníci se rozprchli…
Po 15.9. Panna Maria Bolestná
Flp 2,6 na své rovnosti nelpěl – Na čem všem si zakládám, na čem lpím? Co je mou maskou, znamením, že jsem důležitý? Značkové věci, nová móda, postavení v práci, úspěch v tom, o co se snažím… Ježíš nelpěl na své rovnosti Bohu, protože si byl JISTÝ láskou svého Otce!
Jan 19,25-27 řekl učedníkovi:“To je tvá matka“ – Přijmout Panu Marii za svou matku, přijmout ji ve svém životě, je jedinečnou cestou spásy. Ona, Matka Milosrdenství, které se tak bolestně zjevilo na Kříži, je Útočištěm hříšníků, Útěcha zarmoucených, Brána nebeská… Maria pomoz, přišel čas, milující Maminko, slyš náš hlas…
Út 16.9. sv.Ludmila
Flp 2,7 sám sebe se zřekl (sám sebe zmařil) – Ti, kdo opravdu milují, na sebe dokážou zapomínat. Vidíme to na maminkách, už méně často to vidíme na svých otcích. Co z toho života mají, když jej obětují svým dětem? Co z toho má Bůh, že dal svého Syna? Kdo nemiluje, nepochopí…
St 17.9. Flp 2,7 vzal na sebe přirozenost služebníka – V Ježíši se stal Bůh blízkým. Již nemohu říci, že nemohu najít Boha. On se zjevil, je s námi. Slyším, že mne nazývá přítelem, bratrem, sestrou… V něm mám naději, že budu žít plný život navěky. Ježíš se se mnou ztotožnil, abych se já mohl ztotožnit s Boží slávou…
Čt 18.9. Flp 2,7 byl jako každý jiný člověk – Obyčejnost Ježíšova života je důvodem k zamyšlení. Proč nepřichází s mocí a slávou? Proč nesestupuje v síle Boží všemohoucnosti? Důvody jsou dva: 1. Dává nám čas obrácení, neboť On, Nevinný, na sebe bere naše hříchy; 2. Umožňuje nám milovat Boha – nabízí nám možnost lásky. Nevnucuje se, zve k cestě obnovení srdce. Uchovává nám svobodu a nedělá z nás loutky.
Pá 19.9. Flp 2,8 v poslušnosti podstoupil i smrt – Připomeň si Ježíšovu modlitbu z Getsemanské zahrady: Otče, je-li to možné, ať mne mine tento kalich; ale ne má, nýbrž tvá vůle ať se stane! (Mt 26,39) Jeho poslušností došlo lidství dokonalosti a otevřela se možnost spásy (čti Žid 5,7-9).
So 20.9. Flp 2,11 k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus je Pán – Ježíš žije ke slávě Otce, Ježíš je zjevením toužebného přání Otce, aby člověk našel cestu života. Čti: Jan 12,27-28. Žijme tedy jako děti světla, abychom nebloudili ve tmě hříchu a stali se skutečně slávou Boží. „Slávou Boží je člověk plně živý.“(sv. Irenej z Lyonu)
Ne 21.9.  – 25. neděle v mezidobí, Svátek sv. Matouše    
Flp 1,20c-24.27 a Budu moci oslavit na sobě Krista – Hledáš vzor pro svůj život? Máš ideál, který chceš ve svém životě uskutečnit? Kým se staneš? Odevzdáš-li svůj život Ježíši, budeš moci vyznávat a svědčit o jeho moci. O tom, jak tě osvobodil z moci Zla, o tom jak naplnil tvůj život a dal mu směr a cíl. A ostatní budou vidět tvé dobré skutky a vzdají chválu Tomu, od něhož je všechno. Aleluja!
Mt 20,1-16a Chci však i tomuhle poslednímu dát jako tobě – Bůh nikomu nenadržuje! Přečti si Sk 10,30-45! Snad budeš citlivě vnímat, jak i my, kteří jsme od doby a míst Ježíšova života hodně vzdáleni, máme z Boží dobroty podíl na životě v Duchu svatém!
Po 22.9. Flp 1,20 ať svým životem, ať svou smrtí – „Jak žil, tak zemřel.“  Buď připravený, když Pán náhle přijde! Mnozí svatí v mladém věku žili tak, že jsou nám vzory ctností. Proč nejsi i ty stoprocentně na cestě svatosti? Ten, kdo žije svatě, se nemusí smrti bát. Naopak může říct s Terezkou: „Vcházím do života!“ (sv. Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře)
Út 23.9.  sv. Pio z Pietrelciny
Flp 1,21 Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk – Představ si Ježíše na hoře Proměnění: jiskřivě prozářen vnitřním světlem je jistotou života. I když přichází temnota Velkého pátku, tato jistota nepomíjí. Víš, že ve srovnání s nesmírně cenným poznáním Ježíše je VŠECHNO jen bezcenný prach? (srv. Flp 3,8!) Kéž by každý z nás, ty i já, mohl jednou s radostí říci: „už nežiji já, žije ve mně Kristus“(Gal 2,20)!
St 24.9. Flp 1,22 mohl bych ještě s užitkem pracovat – Apoštol Pavel si vysoce cení možnosti pracovat na Božím díle. Jednak se dokázal uživit vlastníma rukama, a jednak dovedl vše vrhnout do práce v poslání daném Bohem. Zkus přemýšlet, jestli se v tvém životě neobjevuje lenost a jestli víš, že Bůh s tebou počítá v evangelizaci lidí kolem tebe.
Čt 25.9. Flp 1,23 přitahuje mne totiž obojí – To je nádherný moment, kdy vidíme apoštola Pavla, jak je bezradný: neví, co zvolit. On si však nevybírá něco pro své potěšení, jeho váhání je nad úkolem a cestou života. Nakonec odevzdává vše Bohu, ale doufá, že Bůh mu dá ještě něco vykonat pro křesťany ve Filipech a ostatních církevních obcích. Tak bychom měli volit i my.
Pá 26.9. Flp 1,23 být s Kristem je jistě mnohem lepší – Ještě jednou se nám připomíná, jak vzácný je dar víry, jak cenná je to skutečnost v životě člověka. Je vzácnější než nejdražší diamant, je intenzivnější než adrenalinový sport, je potřebnější než chléb, voda a sůl… Je Ježíš opravdu na prvním místě v tvém životě?
So 27.9. Flp 1,27 veďte život hodný Kristova evangelia – nevěřící lidé od křesťanů právem žádají, aby vedli lepší život než oni sami. Jinak jsou to jen prázdná a lživě znějící slova. Kéž už lidé kolem nás nemohou říkat: „Kážou vodu, pijí víno…“ nebo „Skutek utek“!
Ne 28.9.  – Slavnost sv. Václava, 26. neděle v mezidobí    
1 Petr 1,3-6; 2,21b-24 zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději – Bez Boha není na světě skutečná naděje (srv. Ef 2,12) Pocítili to i apoštolové po Ježíšově ukřižování. Ježíš však vstal z mrtvých, vstoupil opět do světa a přinesl pokoj a moc naděje: Bůh umí dosáhnout spravedlnosti způsobem, který přesahuje její pouhé lidské pojetí. (Benedikt XVI.)
Mt 16,24-27 Co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši? – Jak hodně se lidé ženou za slávou a za majetkem… Svatý Václave, vypros nám svobodu od shonu po vnějším bohatství a odvahu získávat bohatství věčného života tím, že shromáždíme poklad dobrých skutků vykonaných ke slávě Boží! Kyrie eleison!
Po 29.9. Svátek sv. archandělů Michaela, Gabriela a Rafaela
Dan 7,9-10.13-14 jeho moc je moc věčná – Ten, kdo je slabý, se hledí přidat na stranu předpokládaného vítěze. V zápase o vládu nad světem je nutné vsadit na jistotu: nikdo a nic nemůže přemoci Boha… Přidáš se na stranu těch, kdo stojí po boku Ježíše Krista?
Jan 1,47-51 Uvidíš ještě větší věci – Udiví nás, když něco slyšíme o zázraku, který s někde stal. Začnou tam jezdit poutníci a putovat procesí… a očekávají, že i oni se stanou  svědkem něčeho mimořádného. A nevidí, jak mocně se projevuje Bůh od východu slunce až na jeho  západ a jak Boží sláva proniká celé stvoření.
Út 30.9. sv. Jeroným
Flp 2,1  Je-li možno povzbudit v Kristu, je-li možno posílit láskou – Někdy se snažíme utěšovat a dodávat naději – ale jde jen o prázdná slova, protože vycházejí z lidské snahy o pomoc. Křesťan je ten, kdo dokáže nejen mluvit ale i mlčet – a modlit se. Pamatuj, že ne my svou silou, ale jen Bůh má dostatek moci, aby splnil, co zaslíbil. Receive the power…