Oliva de Plasencia – Aldeanueva del Camino
Ráno je obvyklé. Vstát kolem 6:15 – 6:30 (podle toho, jak se zadaří přemluvit oslíka).
Modlitba – to je tak ½ hodinka, a pak se balit, dávat dohromady „podvozek".
V osm jsme domluveni na snídani. Všechny věci jsou připraveny, jen to dát dohromady.
FRANCOUZI se diví, že baštím už 6. opečený toustový chleba. Kafe s mlékem, marmeláda. Potom umýváme nádobí. Já jdu ještě ulovit freewifi ke knihovně.
Za chvilku přichází i „mladej"a loví totéž na svém mobilu. Asi ještě nejsem úplně starý, když mám s mladými podobné potřeby.
Oni odcházejí na Caminu, já se ještě vracím do albergue. Během ½ hodiny odcházím také. Kupodivu nebloudím.
Je sobota, zpívám si nějaké mariánské písně.
Jde to ... 6 km se vracím jinou cestou na Caminu, zdravím krávy, obdivuji plot, jaký jsem ještě neviděl – bytelný, pevný, svařovaný z jeklů. To jsou tuny železa...
CÁPARRA – vykopávky římského města.
Poměrně zajímavé, procházím si alespoň něco v rychlosti, zanechavše vše jen tak u ARCO.
Na několikrátý pokus vychází i autoportrét.
Když odcházím, napadá mě píseň od Spirituálů „Kde je, kde je sláva Říma"... Všechna světská sláva je jak polní tráva. „Tam, kde i světlo mizí v tmách".
„Šlapu dál cestou dlouhou. Šlapu dál cestou svou."
Dnes je zpěvný den, to asi proto, že neprší :-)
Nicméně tempo je dobré... Navzdory sluníčku je třeba se hýbat, protože podzim je podzim. Cesta je jednotvárná. Tedy v okamžiku, kdy opouštím nějakou přírodní rezervaci, kde jsem potkal „lovce beze zbraně".
Divoké husy. Sešikovány v úsporném „křídle" letí někam na západ.
Podél asfaltky to jde občas lépe, občas hůře. V jednom okamžiku jdu prostě po asfaltu, i když to je méně příjemné.
Ještě dřív, než podcházím dálnici, dostihnu Francouze. Otec má problémy s puchýři. Nabízím mu náplast, ale on nechce. Nevnucuji se, rozumím mu. Jde dál v sandálech.
Za dálnicí to nejde podle značení, protože je tam voda. Říčka bez mostu, proto musím 100 m zpět na N-630 a pěkně zvysoka. Stejně se na ni i ta „via pecuaria" o pár desítek metrů dál vrací taky.
Odbočka. Které to město přede mnou – v úbočí kopce – je Aldeanueva?
Už, už se mi zdá, že jdu špatně. Ale ejhle – šipka. No konečně. A do kopce. A pěkně zhusta. Ani jedno z městeček to není. Musím si líp nastudovat trasu. Snažím se držet si tempo navzdory levé noze. Ale pak už jí musím dát šanci. U žlutého domu (což je v ruštině označení blázince). Který nese název Albergue gañadero (farmáře), si musím dát pohov. Zámek vylomený, uvnitř dřevo, krba a nepořádek.
Tak ještě dolů a nahoru a pod dálnicí a už jsem v Aldeanuevu.
Albergue. První šok. Někdo tu už je a jsou tu 4 postele tak nahňácané, že se mezi nimi i těžko chodí. Podle papíru tu je ale míst 10. V patře? Ano, a je to jiný vchod. Jít dál či zůstat? Zůstávám.
V jednom baru si dám pivko, ale obsluha je tak neochotná, že tam už víc nevstoupím.
Obchod je zavřený – je sobota odpoledne.
Na hřišti se hraje místní fotbalová liga. V kulturáku se něco slaví. Prostě klídek.
Na zastávce potkávám Francouze – odjíždějí do Madridu.
V albergue vystraším svou přítomností přicházející Joanne z Anglie. Promiň. Já bydlím nahoře. OK. Úsměv. Sellar? V baru!
Slyším zvony, utíkám na mši. Kostel je zavřený. Je tu ještě jeden, ale kde? Navzdory noze běžím zpět do města. Pak mi baběnky ukazují cestu, jdou taky. V kostele trvalý jáhen vede růženec, litanie... během nich starý kněz šupajdí už v albě do zákristie. Překvapím ho, ale je velmi srdečný. Bystrý, neplete si Česko a Československo, pamatováka má výborného. Stará nezkostnatělá škola. Káže na text evangelia o prozíravých a pošetilých pannách. Nenuceně, poutavě hovoří. Je to třída!
Jen toho trvalého jáhna moc neumí zkrotit :-) asi se to ani nedá.
Po mši jdu lovit razítko – jdu do jiného baru. A úspěšně. :-)
Vracím se do albergue. Je kosa, vařím polévku, čaj. Jím, co se dá.
V koupelně zprovozním karmu (měli by dávat návod k obsluze!!!), je i teplá voda. V miniaturní vaně si vyrobím špunt a nahřívám se v teplé vodě. Příjemné.
Postel za moc nestojí... Ale co už. Je mi různě. Přetrvává splín, ale už je (snad) na ústupu. :-)
... a ráno nás probuď k radostné oslavě Kristova vzkříšení. Tož tak.
Ráno je za chvíli.
Fotografie:
https://www.signaly.cz/fotky/50939
2€ pivo (2x)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.