30. 11. 2011 – 52.den

svátek sv. Ondřeje,
Santiago de Compostela

Ráno se probouzím včas. Ale z mobilu mi vypadla baterka, takže jen mžourám na hodinky, kolik je hodin. ½ 6 nebrat. ¼ na 8 jen lepší :-)
Modlím se ve spacáku, potom ranní hygiena a snídaně. Croissanty a studené kakao.
Oč později zavřel hospitalero albergue, o to dřív je tady ráno.
8:30 už tady dělá vítr, větrá a chystá se uklízet. Nevybíravě se ptá, jestli odcházím. Když kývnu, tak ukáže gesto, abych se sbalil a odešel. Opravdu to není ideální člověk na vedení podniku, kde by si měl vážit klientů, zvlášť v období, jako je toto. No dobrou reklamu jistě dělat nebudu. Sbalím se, ani se neptám, zda bych si tu nemohl nechat batoh a odcházím. Jak už jsem říkal: nikdy víc. I to je zkušenost.
Pořád nevím, jestli bude pršet nebo ne. Někteří chodí s deštníkem, jiní ne. Pláštěnku mám na batohu, ale přes sebe ji zatím určiě nedám.
Stavím se v katedrále, ale vnitřní nepokoj mě žene ještě ven. Jdu se podvat na „nejkrásnější výhled na katedrálu“, který mi kdsi ukázal Enrique.
Neprší, tak sedím na lavičce, kokám, napíšu poslední dva pohleday, začnu modlitbu k Duchu svatému, aby tu moje introspekce byla upřímná, pravdívá , … prostě, aby mě osvítil svým světlem. Pořád ještě jsem „na cestě“.
Potom bloudím městem, na podruhé se mi podaří doplnit finance. Ty cizí jazyky nejsou moje silná stránka a spíš je to o intuici než bych věděl, co mačkám za knoflíky.
V 11 hodin sedím v katedrále... Cesta do hlubin farářovy duše pokračuje :-)
Nejdu koncelebrovat – snad večer.
Po mši svaté ještě chviličku zůstávám, pak jdu hledat toho Čecha, co dorazil z Logroño. Sice tipuji, který to je, ale nakonec ho neoslovím.
Muzeum. Free entry. Proč ne? :-)
Málem kvůli němu zmeškám oběd. Jsem poslední, komu ho dají (10 min po zavírací době, jak posléze zjistím). Výborný. Takový flák masa :-) za 0,80€ … Neuvěřitelné.
Pak nakupuji, sedím v bazilice, ještě se vydám ke hrobu Jakubovu. Večer chystají velkou slávu, i botafumerio vytáhli, nějaký sbor hezkých Španělek, prostě velká ceremonie, asi přijde biskup (minimálně). To tedy si nechm ujít a jdu lovit autobus na letiště.
Celkem se zdařilo.
Autobusem to kupodivu trvá celkem dlouho, to by nebyla hodina chůze :-)
Na letišti není velký provoz. Po jedenácté večer ustává zcela. Jsme na letišti ještě s jednou slečnou a letištním personálem. Jdeme všichni na kafe. O půlnoci osiříme i od personálu. Dlouhá noc pokračuje. Večeřím. Vypadne mi plomba (ještěže až teď). Jeden růženec. Druhý růženec. Hodinka spánku nespánku a check-in.

0,80€ oběd
4,85€ potraviny (kola, džus, chleba, lomo caño, sardinky)
1,40€ cafe con leche