18. 11. 2011 - 40.den

Puebla de Sanabría – Lubián

Vstávám až na tři a půlté zazvonění, ačkoliv jsem předtím byl vzhůru již o páté hodině. Nohy v pohodě nejsou. Člověk mě bolí, je to znát, že nejsem nejmladší. Snídám. Modlím se. Balím se. To zní jako každodenní refrén. Ale pokaždé je to jiné, pokaždé je to náročné. Po osmé hodině je tady už señora. Takže cca o čtvrt na devět vycházím z albergue. Rozhoduji se, zda vylezu na kopec do města (měl bych najít bankomat, neboť zkušenost z Guijuela mi říká, abych to nenechával na poslední chvíli). Když už jsem tady. Puebla vypadá impozantně. A tak supím do dlouhých schodů za mládežníky, kteří jdou do školy.
Projdu si centrum – kostel a castillo, protože se mi neche hledat další (ATM), jdu zase dolů (na druhou stranu). Kupodivu najdu šipku, takže mohu – bohužel po asfaltu – pokračovat. Před 9:00 opouštím Puebla de Sanabría.
Cesta nejdřív vede po N525, potom odbočí k řece, kde s e občas podivuji nad tím, že tam vůbec cesta vede – voda, kaluže, bláto...

Nicméně se zanedlouho kolem jakési rozpadlé budovy dostávám až k továrně. Nějakou dobu za mnou jdou 2 postavy. Že by poutníci? Ne, jen dvě výletnice. Míří na San Miguel de Lomba.
Camina za chvíli odbočuje z N525 a – měla sledovat tlf. sloupy – vede víc k řece. Kupodivu :-).
překonávám regulerní brod bez možnosti ho obejít a děkuji za své boty. Uff.U přístřeší pro rybáře (kdysi příjemného, neboť uvnitř je krb) odpočívám. Cesta vede zónou odpočinku (área recreativa). No a pak se má vracet k N525, ale já ji ztratím. Překonávám pastvinu (trochu mi to připomíná jeden den cesty do Galistea), je tady víc vody, víc bahna... A taky musím přes zídku, přes ostnatý plot. Nadávám (si) a opět děkuji za své boty. Měly by dostat metál a já bych je měl opravdu mimořádně dobře naimpregnovat, pro podobné případy. Když z N525 odbočuji směr Terroso, říkám si, že cesta tam někde vedla. Protože tady odněkud ústí... Hmmm. Za zkušenost s pastvinou plnou vody to asi stálo.
Jedna malá zbytečná odbočka na Terroso (trošku do kopce, jako rozcvička na to, co mě čeká) je kvůli kostelíku sv. Jakuba.
Opět stoupání a nahoře mi obecní úřad přeje šťastnou cestu.
Requejo. Odtud bych měl stoupet hóóódně do vršku. Tak se jdu posílit do baru na kafe s mlíkem. Hoří oheň v krbových kamnech, je tam teplo, milá obsluha; nezůstanu tady? Pláštěnka je stále v pohotovostní pozici, protže to občas vypadá na déšť, mraky se převalují a já budu stoupat nahoru.
Nejdřív nenacházím cestu a odcházím z N525. Cyklista mí říká rovně po cestě, ale to se mi opravdu nechce. Odbočím tedy doleva, dolů, najdu Caminu a stoupám nahoru a zase dolů. Po kamenité cestě. Au, au, au.
Pak jdu po cestě občas s kalužemi, ale stoupám nahoru. Občas je to náročné. Jsem rád, že neprší. Jen se mraky válí po kopcích.
Dělníci prořezávají porost pod dráty VN, koukají na mě svrchu, protože mají polední přestávku.
A já se potím jak kůň.
Cesta vede do kopce, to je to stoupání. Teoreticky je to nejvyšší bod Caminy, co mě čeká.. Celekm bych si to užíval, nabýt toho, že mi občas teče voda pod nohama, klopýtám přes kameny, vyhýbám se blátu, mlží se mi brýle, takže nevidím na cestu a když si je sundám, taky nevidím na cestu.
ESÍČKA. Stoupání je příkré. Míjím jakýsi vodní kanál, voda tam vytváří „vlnky“ a teče briskně dolů. Třeba to je na splavování dříví. Občas se mi zdá, že slyším cestu (auta) níže pod sebou. Míjím železnici, která neomylně míří do tunelu. A pěší musí do kopce :-(. Vůbec neberou ohled na to, že mám v nohách skoro 20 km. Už se mi zdá, že jsem skoro nahoře. Neprší, a přece jsem mokrý durchem durch. Jsem rád, že jsem pláštěnku smotal do batohu. Dokonce se mraky protrhaly a je vidět výhled na kopce a do krajiny. Ještě 10 minut do kopce (tady to snad ani jinam nejde) a jsem nahoře. Ani nemám chuť na vrcholovou prémii. Fotím heliport u výjezdu dálnice z tunelu, pořizuji autoportrét. Protože fouká, moc se nezdržuji.
Po cestě předcházím nějaké výletníky, asi houbaři.
A z toho , co jsem vystoupal, teď musím slézt dolů.
Jestli jsem skřípal zuby nad cestou na Padornelo, tak teď mě cesta úspěšně ničí. Kameny, které jsou zákeřné na sestupu na vyvrtnutí kotníků. To je něco pro unavené nohy po téměř 30 km... GRRR.
A za chvíli cestu prozáří slunce a připomene mi důvod k vděčnosti – ač mělo pršet, tak nepršelo. Co bych na tom výstupu dělal v dešti? Cesta v napadaném listí vypadá zlatě. Před Lubián je zajímavý strom, ale foťák ho moc nepojme. Cedule něco říká o tom, že kameny jsou zkouškou naší „andares“ - to si musím přeložit. Tuším za tím slovem nějakou kulišárnu.
Lubián mě vítá – útulkem. Je úplně zkraje. Bohu díky!!!
V albergue je nějaká poutnice z Německa, jak ji prozrazuje ryčné R. A ještě dvě další – Angličanky. Tedy ty tu mají věci, ale nejsou tu.
Jdu do vesnice kouknout po obchodě.
Lubián má spoustu „fuente“. Kostel je zasvěcený San Mames, to fakt nevím, kdo je. Stoupám do kopce, hledaje sanktuarium Tuiza, ale pak pochopím, že Muradellas jsou opravdu něco jiného. Tak tam nemusím... Je to hodně do kopce a toho mám po dnešku plné zuby.
V baru si dám pivo. Tsss. Tak neochotná obsluha. Sem se nevrátím.
Obchod právě otevřel, tak nakupuji potraviny na večeři, tedy na oběd, vlastně na obé dohromady.
Když se vracím do albergue zjišťuji, že někdo přibyl. Chodí po venku a vítá mě s širokým úsměvem řka: „Já jsem Ježíš.“ Fakt je rpo Čecha neobvyklé, že Jesús je běžné jméno. Ale zajímavé to je.

Němka polehává. Jak se ukazuje, cítí se zle.
Vařžím těstoviny (je jich dost) a zamíchám do toho ensalada rusa. Recept je jednoduchý asi jako rizoto s rybičkami.
Přichází hospitalera. Mezitím přibyl ještě jeden bícigrino.
Takže je nás v útulku plno – asi 6. Nezvyk. Naposledy jsem nebyl v albergue sám před 6 dny (v Granja).
Nahoře v patře se udržuje klid. Dole cyklisti jsou plni života. Tak ještě se něco domodlit. 

Dnes byl dlouhý, bohatý den. Únavný.
Venku jsou hvězdy, ale druhý bicigrino povídá, že ráno uvidíme. Jesús říká, že v A Gudiña nebude pršet, ale sněžit.
Snad nebudu příliš chrápat. Ale Angličanky mě uklidní, pochrupují celekm zdatně.
V noci vstává Němka několikrát, asi jí fakt není dobře.

Fotografie:
https://www.signaly.cz/fotky/51185

3€ albergue
1€ kafe s mlékem
1€ pivo

9,15€ potraviny
těstoviny 0,95€
ensalada 1,85€
mléko 1,00€
chleba 0,45€
cibule 0,30€
mýdlo 0,95€
croissant 1,00€
rybičky 1,10€
pivo 0,60€
hrášek 0,95€