Alcalá de Guadaíra – Sevilla
Po noci kupodivu osvěžující vstávám, abych kolem osmé odevzdal klíče paní, která kvůli mně musela vstát tak brzy :-). Ve tmě se vydávám mezi lidmi, kteří se přesunují do práce, mladí a děti do školy (celkem slušivé školní uniformy!).
Na okraji Alcala se opět dostávám k řece (ještě předtím se usměji nad nápisem DIOS TE AMA – včera jsem to viděl jako plakát na hipermercadu – na farním domě farnosti Santiago :-)).
Přes dračí most se vydávám na druhou stranu řeky, po příjemné cestičce se vydávám snad správným směrem. Po 15 minutách si uvědomím, že jsem na špatné straně řeky. PŘES JEZ se dá i když to je cesta nejistá, pořád se mi to zdá lepší, než se kilometr vracet, abych po asfaltce se ocitl 50 m od místa, kde jsem.
Po cestě se dostávám ke komerční zóně.
Stavba obří dálniční křižovatky mi klade otázku: kudy?
Pokušení vrátit se na autobusovou zastávku a využít M121. Nepůjde-li to, půjde to. :-)
A ono to nakonec jde – pravda, občas je to na hraně, ale protáhnu se touto stavbou kolem dálnice a už jsem na via servicio.
Kupodivu už na km 8. Takže ještě kolem dvou hodin této cesty v hluku dálnice a výrobních hal, obchodních hal, apod. Njn.už je po deváté hodině.
Uprostřed – kafe con leche. Odpočinek a nádech.
O půl dvanácté mohu říci „Bohu díky, jsem v Seville“.
Je za mnou Sevilla 30 – vnější okruh, a tím pádem i nultý kilometr dálnice A-92, které jsem tímto dal ADIOS.
Teď už jen Sevillou najít klášter sester klarisek kapucínek.
Aspoň trošku mám představu, kde hledat, ale tato představa je v milionovém městě dost relativní.
Odpočinek na cestě do města u jednoho kafebaru.
Po malých zmatcích a dotazování jsem v podstatě bez problémů našel konvent Santa Rosalia na ulici Cardinal Spinola, 8. Jen nechápu, proč říkají Espinola :-), asi hrají v dechovce es-tata, es-tata :-)
Zvoním, sestra mě ubytuje.
Po dotazu na mši a koncelebraci se omlouvá, že nevěděla, že jsem kněz.
To se jí nedivím. Jen nevím, proč se omlouvá :-)
Jsou dvě hodiny a já ležím na palandě v albergue. Bohu díky.
Po dvou hodinách odpočinku se vydávám do města.
S cílem koupit večeři, foťák a možná i tlf.
Vše splněno. O půl šesté jsem v konventním kostele.
Za čtvrt hodiny musím odolávat neústupné sakristiance, která mě chce vyhodit, že žádná koncelebrace, protože to je mše pro „monjas“. Tsss. Nenechám se.
Kaplan pro sestry je jezuita. PŘED TŘEMI TÝDNY BYL V TĚŠÍNĚ :-) na duchovních cvičeních – jen nevím, jestli je dával, nebo čerpal :-) Svátek sv. Lukáše je důstojně oslaven a čeká mne den volna :-)
Povečeřím – houska (čerstvá, mňam!) s krémem camembertem a mlíko – vynikající!
Peru -tedy spíše máchám věci od prachu a potu.
Pak padám únavou a oči mi sklíží sen.
Zdá se mi, že jsem na chemoterapii, vypadaly mi vlasy a já je nesu v chomáčcích v rukách.
Postel mě zlobí a já ji musím dvakrát v noci spravovat – vypadávají lamely.
1,10€ café con leche
30€ refugio – 2 noci Convento Santa Rosalia
19€ mobil + kredit (kartou)
80€ foťák (kartou)
10,95€ karta SD 4GB (kartou)
2,50€ potraviny - 0,72€ pivo
- 1,20€ chleba
- 0,58€ mléko
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.