14. 10. 2011 - 5.den

El Saucejo – Osuna 


Už včera a předevčírem se ozýval pravý kyčelní kloub. K tomu se přidává stav prstů a taky klíční kosti nezvyklé nosit batoh celodenně.
Po ránu uvažuji, co ten můj oslík snese. Ale jsem rád, že jsem upustil od původního plánu jít směr Villanueva de San Juan a Morón – bylo by to cca 50 km, bez civilizace (tedy asi); na každý pád je 22 km na dnešek pěkná představa. Ale pak začnu špekulovat nad mapou – kdybych nešel do OSUNA, ale na La Puebla de Cazalla – přes Los Barrancos. No a co, že tam není cesta. Však se dá projít... Zas tak vysoké kopce to nejsou. Povzbuzuje mě v tom, že jsem si celkem úspěšně zkrátil cestu mimo asfalt olivovými sady. Tedy jakmile dosáhnu průsmyku dám se doleva a – to půjde.
„Ráno“ v 10 je slunce sice dost ostré, ale dá se to. Dnes nefouká. A pak to začne: arroyo. Nahoru – obejít, přeskočit průrvu, prodrat se křovím. Dolů, nahoru, dolů, nahoru – nechci ztrácet cenné výškové metry, ale další arroyo mě srazí až dolů do údolí. Jsou to dobré kotáry. Kdybych neměl na zádech 20 kg, kdyby sluníčko nepálilo čím dál víc, kdyby mě nebolely nohy, … Ale vidina toho, že si ušetřím ve výsledku cca 20 km mě popohání. Na jednom vrcholku, kde zničený, vyčerpaný, ale odhodlaný sedím a svlažuji hrdlo vodou (už zas musím šetřit vodou!).
Zpívám Angelus.
A dolů a nahoru – a plot. Občas tady mají lidí ohrazené nic na velké ploše. Ale respektuji plot. POŘÁD MĚ TO TLAČÍ K CESTĚ, po které NECHCI JÍT. A ještě nahoru a dolů a nahoru. Slunce pálí. Já se potím, mouchy otravují. „Ideální!“
Když už už si dělám naději, že bych mohl směřovat do průsmyku pod největším Barrancos – plot. Nemilosrdný plot, který mě přinutí jít až na asfaltovou cestu. Přes trní, podrápán, zbrocen potem rezignuji a jdu do OSUNA. Je pátek a to trní to bylo téměř mystické upozornění na faktickou tělesnou bolest pro MÉ hříchy.

Cestu, kterou jsem šel 2 a ½ hodiny, bych po asfaltu ušel asi za 20 minut. Téměř po rovině. Není to příznačný obraz mého života?
Na půl hodiny ležím ve stínu keře. A pak po asfaltu v bezvětří a odpoledním žáru, polykám kilometr za kilometrem. Dochází mi voda. V hrůzné předtuše včerejší zkušenosti znásobené fyzickým vysílením na Los Barrancos mě uklidní něco, co připomíná benzínku. Není to sice tak, ale je za tím skrytá restaurace, kde si dávám kolu s ledem a pak naberu čerstvé tři litry vody. S tím už těch následujících 11 km vydržím.
Ještě dvakrát koketuji s myšlenkou zkusit obejít kopce... ale všude je nekompromisní plot. A tak se místo ve tři hodiny dostávám do OSUNA až kolem půl sedmé. Pálí mě pot ve škrábancích na rukou, levá ploska je čím dál méně schůdná. Musel jsem po cestě dvakrát přelepovat V OSUNA je hafo kostelů... Poté, co minu již asi osmý zavřený a bez informace, dorazím na náměstíčko. Na lavičce je bodrý pán a já reaguji... Posílá kluka pro chlazenou vodu … Budiž požehnán. Pak se ptám, jestli neví, kde bydlí farář. A on, že to jsou ty dveře, co jsem minul. Po chvilce vydechnutí jde se mnou zeptat se, kde je P. Manuel, a v kolik je mše sv. Otvírá sestřička a říká nám, že v 7 je mše v kostele ve vedlejší ulici. A tam že ho najdu. Poděkuji ve spěchu a utíkám, abych stihl mši svatou. Kostel je prázdný a mše je až za ½ hodiny. Modlím se, procházím si křížovou cestu. U 4. zastavení mi dojde, že dnes musím zavolat domů.
P. Manuel je městský farář - „mystik“. Káže dlouho pro starší dámy. Vše prožívá. Oproti včerejšku je to maximální kontrast. Po mši je nácvik s dětmi na 1. sv. přijímání (přijede biskup, který odtud pochází).
P. Manuel mě svěří nějakému farníkovi, který mě odvádí do hostelu. Na účet farnosti i s večeří :-D
Dávám si El Jacobo, meloun kafe a dvě Cruzcampo. Teprve druhá budka je schopná po několikerém domlouvání uskutečnit hovor. Nicméně mi potvora sežrala 1€ jen tak. Zlodějka :-D
Když přijdu na pokoj, padám úplně mrtvý.
Dvě hodiny spím, potom se kolem půlnoci modlím nešpory a kompletář.
Nemůžu pak nějak zabrat, poslouchám Bacha, potom si pouštím Kodeta.
Noc byla neklidná a odpočal jsem si jen střízlivě.
Nad ránem jsem zabral, ale už bylo třeba zase vstávat. Abych mohl jít dál.

Los Barrancos = strže, rokle (a ne beránci, jak to zvukomalebně vypadá)

1,20€ coca cola
3,00€ telefonát

Zobrazeno 709×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz