Mansilla - León
Krátká etapa a s tím taky vstávám - po lehké snídani připravené hospitalerem Wolfem vyrážím směrem k Leonu - a zapomínám hůl; vracím se pro ni asi 400metrů.
Celkem to jde, ale vědomí, že je to dnes jen 17 km, mě rozkládá, nemám v sobě sílu.
Potřebuji odpočinek jako sůl - najdu nejříve městský útulek, ale chci spát v jiném: u benediktýnek.
Je to v centru a má to výhodu církevního zařízení ...
Ujme se mě hospitalero, který je celý pryč z toho, že jsem Čech. A ještě když zjistí, že jsem kněz, osobně se mě ujímá. Odpoledne cestuji do La Virgen del Camino, kde celý klášter slaví své Jubileum.
Večer jsou ještě chvály, požehnání matky představené ...
Mezi tím jsem se byl podívat v Leonu: super.
A vyrazit si z kopýtka: 2 cigárka, cafe noc leche.
No prostě den jak vyšitý.
Ráno - snídaně 7,00
7,30 mše svatá - ve francouzštině pro Francouze a -zky.
8,15 vyrážím při vědomí, že mě čeká 35 km (ve skutečnosti asi jen 32).
Do La Virgen dnes po svých.
Rozcestí - Fr. jdou vpravo (podél dálnice), já vlevo - cesta delší, ale klidnější.
Bernard jde se mnou, slavíme svátost smíření - vidím duhu.
Villar del Mazarife:
El Senyor a jeho muzeum plné všeho možného.
Potkávám Enrica.
Kafe - pak fotím El Senyora (musím mu tu fotku poslat).
Kostelík. Muži před, děti v. Jsem nadšený z nedělního popoledne.
Etapa Radostná, Nedělní.
Vesnice se chystá na mši svatou.
Zbývá 12 km.
Optimismus odchází, ale pomalu dosáhnu cíle. Hledám farní refugio. Sympatický Holanďan mě ubytovává. Dorazí spousta dalších lidí. Nakonec i Fr.
Myslel jsem, že už je neuvidím. Cecilia je kouzelná.
Pokuším se smažit šrot. Nejde to a tak se ho vzdám - batoh je lehčí o 2 kg.
(strava se šrotem je vhodná na přežití, ne k životu!!! Nedá se to normálně jíst).
Vařím polévku .... Uléhám brzy a usínám, ani společnou modlitbu nereflektuji...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.