Pouť, která je svědectvím víry a obrácení 11

Neděle 22.10.

Slunečná, nedělní
Vstávám až téměř v 7:00.
Chci, aby to byl etapa klidnější.
Modlitba, snídaně - vařím kafe i pro Brazilce, kteří chtějí jít až do Compostely.
Já ne. Santiago bude až v pondělí ráno.
Ale jsou jen dvě možnosti. Jít asi 15 km - Alberque ARCA, nebo Monte de GOZO, což je asi 32 km. Uvidíme.
Po odchodu ještě za tmy (8:10) se potkávám s Italkami, jdou pomaleji. Chtějí zůstat na ARCE.
Ozývá se levé rameno, a to tak, že hodně. Šíje je v pohodě, ale levá část zad  je úplně hotová. Dojdu, dojdu, pomalu, ... odpočívám při focení stromů v ranním slunci.
Před ARCOU mě předcházejí nějací 2, starší pán a celkem mladá děvucha - Španělsko.
Na ARCE (musím odbočit 300 m z cesty) se obědvá - já baštím chleba s marmeládou v kuchyni.
Veselá španělská společnost je v jídelně.
Po obědě se modlím a v 1 hodinu vyrážím dál. Je to přece „jen" 17 km.

Krásný les.
Ale 700 km je znát. Zdaleka to není v pohodě a bláznivě dlouhé etapy posledních dnů se zúročují.
Slyším letadlo. Přistává. Ale neviděl jsem ho.
Na přistávací dráze si odpočinu: A hele, Enrique tu sedí a fajčí.
„Ca va?" „Ca va bien?" „Que tal?" „ Bien..."
Čekáme na letadlo, ale zapomněli poslat. Konec osamělého rozvažování a rekapitulací.

San Paio.
Po cestě, která byla náročná, jako by docházela slova.
Nahoru, dolů.
E. říká Villamayor, a tak se ptám, jestli Lavacolla už nebude.
Zklamání. Je to teprve L.
Ale aspoň se umyjeme, ne sice ZCELA podle poutnické tradice, ale aspoň trochu.
Další stoupání. O´Cebreiro to není, ale dá zabrat.
Říkám „moudrost" o krocích na začátku i na konci.

Villamayaor.
E. si všiml, že přibyl kilometr a půl. Na km 12 se to změnilo na přesné měření, na metr => 13,5...
No dobrá.
E. startuje hru na města, která jsme prošli. Totálně prohrávám, ale nedivím se.
Televize Gal., národní.
Mluvíme o penězích a moci. E. vykládá příběh o synovci a autě.
Uff. San Marcos.

Monte de Gozo.
Památník, u kterého se nechávám fotit.
Po cestě k alberque vyhlížím věže katedrály. Uviděl jsem je první.
Útulek je obrovský komplex.
Barák č. 12 - přijetí poutníků.
Klíč od pokoje pro 8 lidí, jeden spolunocležník.
Otázka na mši sv. - tady není, jen dole v Santiagu.
Co teď? Putuji pro pouť nebo pro Ježíše?

Ujede mi autobus. Bez bagáže scházím dolů a dávám 100 Pst za MHD.
Chci najít kostel, kde je mše svatá, ale ne katedrálu. Tu chci nechat na zítřek. Po chvíli bloudění nacházím otevřenou Panaderii, kde kupuji chléb.
Kostel sv. Augustina, otcové jezuité. První, na nějž natrefím, umí francouzsky. Skvělé.
Po mši svaté mám BUS na horu, dalších 100 Pst... Ale bez problémů. Bohu díky. Těším se na ráno.

V cafeterii si dám víno. Slečny Italky večeří, vidím ještě další známé tváře.
Přicházím na pokoj: Tam nikdo. Že by existoval jen jediný klíč?
Je 21:05. Omlouvám se spolunocležníkovi (pouze v duchu - není tam).
Vařím polévku. Večeřím, lehce usnu.
Je půlnoc.- Domodlím se. Vezmu si paralen, protože mé tělíčko  je už dost zhuntované.
Asi ve 3 nebo o  o1/2 čtvrté přichází. Uléhá beze slova.

Pondělí 23.10.

Vstávám tak, abych o půl osmé vyrazil.
V 7:15 jdu do kafeterie, dám si kávu a modlím se breviář.
Kolem 7:40 vyrážím.
Scházím za tmy a modlím se růženec. Na poděkování, slavný.
A pak už pomalým krokem: Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nade mnou hříšným.
Děcka jdou do školy.
Cesta je dobře značená.
Porta del Camino.
Už je celkem provoz.

A pomalu přicházím ke katedrále, ještě není 9 hodin.
Boční vchod míjím, sestupuji po schodech na Plaza del Obradoiro. Hlavní vhcod je ještě zavřený.
A tak kolem katedrály jdu až na P. Platerias, kudy vstoupím do katedrály.
Nemnoho lidí, zaklekám a modlím se (?). Děkuji.

V 9:00 jde kostelník otevřít, a tak jako slušný poutník vyjdu zase bočním vchodem a vystupuji po hlavním  schodišti.
Porta gloria - dotýkám se sloupu jako tisíce lidí přede mnou.
Opět klečím před hlavním oltářem a přemýšlím, zda se k soše sv. Jakuba vystupuje symbolicky, nebo jak je to vlastně doopravdy.
Pak volím cestu zleva - vstup do krypty. Je tam jediný člověk a tak si klekám vedle něj a ... dík.
Těžko popsat, jak se modlí člověk.
Některé lidi jsem vzpomněl, ostatní zahrnul jen všeobecně.
Ale nejvíc mým srdcem hýbalo, aby sv. Jakub vyprosil, aby ta pouť nebyla nadarmo - pro mě.
Aby byla startem mého obrácení.
Abych poznal cesty Boží ... když tato cesta je u konce.

Kryptou začínají procházet lidé. Zdá se mi jako bych zaslechl češtinu. Ale je to hloupost...
Při východu z krypty objevím vstup k sv. Jakubovi na oltáři. A tak se vydám ještě nahoru. A prosím, abny do slávy nebe Bůh přivedl mne i ty, které mi svěřil. (Vzpomněl jsem si na své kázání - že bych chtěl být na oltáři)

Ještě projdu baziliku, nechám se vyfotit u Porty gloriae. Rozumuji nad jakýmsi foťákem.
A najednou slyším, jak skupině vedle vykládá průvodkyně česky něco o opravdových poutnících a hotelu ...
A tak zapředeme řeč. Oni si mě fotí, jako bych byl něco zvláštního. Opička. Ale dnes mi to nevadí, jsem jaksi nad tím. Obrovský pocit úlevy.

Dole na náměstí se fotí skupinka, která dorazila z Monte de Gozo. Teprve vstupují do baziliky.
Já jdu bloumat uličkami.
Krámky se otvírají. Jdu si Compostellu- certifikát. Je tu jedna Španělka, nešťastná, protože jí ho nechttějí dát... Vdaná, 2 děti, něco dokázala ... pláče bezmocí. Je tam i Irka. Sejdeme se na mši svaté.

Potkávám Enrica, jde mi ukázat nádherný pohled na katedrálu.
Pak jdem na kafe; potom na mši svatou.
Přímluva: prosba o pokoj srdce. Pozdrav pokoje.
Po svatém přijímání - botafumerio. Famózní podívaná.
Vsypávám kadidlo spolu s ostatními kněžími.
Jsou to zrnka proseb a teď vyletují až ke klenbě... 8 chlapů komíhá kadidelnicí.
Požehnání.
Pouť je u konce.

„Moudrosti" z cesty:

1/ Hodina má 60 minut.  Kilometr má 1000 metrů, to je asi 1200 kroků.

2/ Malé bolesti se dají překonat.

3/ k cíli vede touha, dobře motivovaná. Zvlášť, když je cíl daleko.

4/ Společnost druhého člověka odvádí pozornost od sebe sama - zvlášť, když už je toho moc.

5/ Pár slov prohozených navzájem může lidi navzájem připoutat, že se od sebe těžko oddělují.

6/ Silný zážitek může být demotivační.

7/ Nechtěj po druhých ani po sobě víc, než můžete zvládnout.

8/ Mnoho ti bylo dáno; buď štědrý.

9/ Kroky i pot jsou stejné na začátku i na konci.

Fotky z cesty nascanované zde:

http://www.signaly.cz/fotkyAlbum.php?albumId=40515

http://www.signaly.cz/fotkyAlbum.php?albumId=40495

http://www.signaly.cz/fotkyAlbum.php?albumId=40493

http://www.signaly.cz/fotkyAlbum.php?albumId=40544