duben 2008

Boží slovo – duben 2008

Ti, kdo kráčejí po cestě pokory a laskavosti,
jsou vtahováni blíž a blíže ke svatosti,
která je nikdy nebude izolovat,
ke svatosti Ježíše, Vzkříšeného Pána.

Čím více sdílíme to, co máme,
v duchu veliké prostoty,
tím více se život stává  přivítáním
pro ty, kdo nám byli svěřeni.

Když tvá omezení a pocit méněcennosti
tebou otřesou,
budeš překvapen, až si uvědomíš,
že výrazné dary nebo velké schopnosti
nejsou cestou k naplnění,
ale darem lásky, plným důvěry.

Trápit se ohledně toho,
čím jsi nebo nejsi, to nevede nikam.
Nejdůležitější věc je jinde.
Radost a pokoj srdce
jsou životní hodnoty těch,
kdo chtějí žít život zakořeněný v Kristu.
                                     (br.Roger Schutz)

 

St 2.4. 1 Pt 1,4 dědictví nehynoucí, neposkvrněné a nevadnoucí je připraveno pro vás v nebesích – Nepředstavitelné dědictví (srov. 1Kor 2,9!)… víc, než kdyby mi odkázal J. Jágr svůj výdělek za hokejovou kariéru J. Dostávám od Boha to nejcennější - Jeho Syna (Řím 8,32), a s ním i můj vlastní naplněný život. Musím změnit svůj pohled na hodnoty, musím pochopit, že „mít je méně než být“. Soustředím se dnes na krásu prostého faktu, že dýchám a jsem, že žiji v lásce…

Čt 3.4. 1 Pt 1,7 všelijaké zkoušky, aby se vyzkoušela vaše víra – Život víry, tj. život s Bohem,  není  podobný hře na PC, kde mám na konci postoupit na vyšší level. Život z víry je praktický a účinný, proměňuje všední skutečnost. Například tím, že ve zkoušce smutku, krize důvěry, úzkosti srdce vyslovím v modlitbě rozumu i srdce: „Věřím tvé lásce, Ježíši. Zachraň mne. Jsi opravdu Boží Syn, jsi můj bratr v lidství doposud podrobeném temnotě. Jsi se mnou.“

Pá 4.4. 1 Pt 1,7  vaše víra, mnohem drahocennější než pomíjející zlato – V dobách pronásledování někdy slibovali za zřeknutí se víry hmotné výhody, např. studium, kariéru, majetek. Dnes je to neformální, ale v podstatě stejné. Pokušitel nepůsobí skrze pronásledovatele, zvolil strategii mnohem nebezpečnější: majetek, kariéru, zajištění má především ten, kdo opouští cesty přikázání. Odhalím ve světle Ducha Svatého jeho lživé převracení hodnot života?     

So 5.4. 1 Pt 1,9 budete jásat v nevýslovné a zářivé radosti, až dosáhnete cíle své víry, totiž spásy duše – Chtěl bych být nevýslovně šťastný již teď. Jako bych běžel v závodě na prvním místě a zastavil se, abych si již vychutnal vítězství. To by však znamenalo ztrátu. Jistotu vítězství  mohu získat až v cíli. Nauč mne, Pane, trpělivosti a umění čekat. Dej mi poznat, jak hřejivá je radost ze života v bezpečí a lásce, avšak uč mne také, že v plnosti ji zakusím jen u Tebe.

Ne 6.4. – 3. neděle velikonoční       
1 Pt 1,17-21 v bázni před ním, žijte dny svého pozemského života – Bázeň před Bohem je zdravý životní postoj. Je to vlastně uznání, že měřítkem skutečnosti není jenom mé omezené vnímání skutečnosti, jen „můj svět“. To Bůh je měřítkem reality. Uznání a respekt – i tak by se dalo vyložit slovo „bázeň“. Uznávám a respektuji Boží moc ve svém životě? Nebo žiji svůj život ve vzdoru k Božím nárokům, k přikázání lásky?!

    Lk 24,13-35 Což nám nehořelo srdce? – Znám to vyjádření: Být pro něco zapálený… Žiji vlažně, nebo jsem plný horlivosti? Hoří mé srdce pro Boha, nebo jsem vlažný, nerozhodnutý pro Něj? Potřebuji se setkat s Ježíšem, Zmrtvýchvstalým, abych pochopil a opustil své bezpečí zvyků a „vyšlapaných cest“. Potřebuji osobní setkání, aby mé srdce „zahořelo láskou“!

Po 7.4. 1 Pt 1,18 ze svého prázdného způsobu života – Co naplňuje můj život? Co je převažující snahou? Úspěch (ve škole, v práci)? Zajištění života (peníze, společenské postavení)? Nebo zábava? Možná jsou v mém životě nejdůležitější lidské vztahy… Chybí–li však vztah k Ježíši, je můj život prázdný.

Út 8.4. 1 Pt 1,19 (byli jste vykoupeni) převzácnou krví Kristovou – Krev sama o sobě patří mezi nejvzácnější tekutiny na světě, stejně jako voda. Obě nesou život. Fyzická skutečnost, že za mne Ježíš zemřel, je ještě zvýrazněna tím, že On je Boží Syn a dává za mne svůj život.
Přijmu tento život? Přijmu tuto „transfúzi“ Božího života? Mohu pak žít jako vzácná, nejdražší, milovaná osoba!

St 9.4. 1 Pt 1,20 byl k tomu vyhlédnut už před stvořením světa – Tato jednoduchá věta mne ubezpečuje o jistotě lásky Boží. Láska Otce není „nová“ nebo „nestálá“. Syn je vždy ten, který je milovaný. Bůh prostě je Láska. Mohu nad tím jen stát v úžasu. Chválím tě, Bože. Ty jsi Láska. Ty jsi veliký ve svém milosrdenství, které nikdy nezačíná a nikdy nepřestává.

Čt 10.4. 1 Pt 1,20 přišel kvůli vám na konci časů – Zjevení Boží lásky se děje i nyní. Dnes je „konec časů“. Také dnes přichází Ježíš, abych uvěřil a nalezl život. Každý z nás je v centru Boží pozornosti, každý je zahrnutý láskou, která se vylévá z Ježíšova Srdce. Pro mne jsi zemřel a vstal z mrtvých, Ježíši, chci tě chválit a klanět se ti pro Tvou lásku, kterou mi dáváš.

Pá 11.4. 1 Pt 1,21 věříte v Boha, který ho (Ježíše) vzkřísil z mrtvých a dal mu slávu – Také já jsem povolán k novému životu, skrze vztah lásky k Bohu. Uvěřit, zamilovat si Boha je mou slávou. Ve víře se naplňuje můj život. Nechci plnit svůj život pomíjivou slávou a uznáním od lidí. Význam a smysl mého života (tj. má sláva) je v obnově života mocí Ducha svatého.

So 12.4. 1 Pt 1,21 když věříte, můžete zároveň v Boha i doufat – Být člověkem naděje. Navzdory všemu, co se děje mohu žít pokojně, protože doufám v Boha. Všechnu svou naději jsem vložil do Hospodina, on sám bude jednat. „Všechnu naději jsem složil v Hospodina. On se ke mně sklonil, slyšel mě, když o pomoc jsem volal.“ (Ž 40,2)

Ne 13.4. – 4. neděle velikonoční    
1 Pt 2,20b-25 budete-li trpělivě snášet soužení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem – Často se mohu stát nejen vnějším svědkem nespravedlnosti světa, ale i přímým účastníkem. Připomeň mi, Pane, v takové chvíli své blahoslavenství: Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. (Mt 5,11) Ať nikdy není důvodem mých soužení má nepravost, můj hřích. Chraň a zachraň mě, Pane, ty jediný to můžeš učinit!

    Jan 10,1-10 volá své ovce jménem a vyvádí je… jde před nimi a ovce ho následují – Když i zvíře bez rozumu dokáže tak jednoduchou věc, jako je poznat hlas toho, kdo ho chrání, proč to nedokážu já? Dnes si vytvořím prostor a dám čas naslouchání hlasu Dobrého Pastýře, abych slyšel jeho hlas nejen svýma ušima, ale především svým srdcem. Pak jej budu následovat kamkoli půjde. Pak budu ochoten přijmout Jeho cestu a nepůjdu cestou svévole, hříchu.

Po 14.4. 1 Pt 2,21 k tomu jste byli povoláni – Bůh mne zavolal, dal mi velkou příležitost, abych ze svého života vytvořil velké dílo. Abych nežil jen průměrným, nezajímavým způsobem, ale abych uskutečnil to největší: život lásky. Často je to paradoxně v tom, že dokážu ustoupit a dát prostor ostatním lidem, abych dal prostor života k dispozici Tvůrci, Mistru a Pánu – Ježíši.

Út 15.4. 1 Pt 2,21 Kristus vám zanechal příklad, abyste šli v jeho šlépějích – Jednoduchá modlitba, která by se měla stát každodenní samozřejmostí: Jak bys na mém místě jednal ty, Ježíši? Kam bys šel, co bys dělal? Nechci Ježíše jen následovat, chci Ho napodobovat. Budu se učit „klást své nohy do jeho šlépějí“. To vyžaduje velké soustředění a kázeň. A zjistím velmi snadno, kolik mi chybí k dokonalosti. On, Cesta, mne ale dovede k dokonalosti v lásce…

St 16.4. sv. Bernadetta Soubirous

1 Pt 2,22 nikdo od něj neuslyšel nic neupřímného – Mezi lidmi je mnoho neupřímnosti, ale já mám navzdory této skutečnosti uvěřit, že Pán Ježíš je Pravda! Je to pro mne těžké, Ježíši, ale už jsem se mnohokrát přesvědčil o Tvé věrnosti. Ty mi říkáš i věci, které mi nejsou příjemné, abych byl osvobozen pravdou. Kéž se proto před Tebou neuzavírám a nejdu cestou lží.

Čt 17.4. 1 Pt 2,23 vkládal vše do rukou toho, jenž soudí spravedlivě – Důvěryplné odevzdání. Tak by se dal popsat životní postoj toho, který uvěřil, že ho Bůh miluje. Těžko se mi věří, že v Bohu není ani stín protikladu lásky. Ale ve chvíli, kdy tomu uvěřím, mohu se beze strachu vydat do jeho rukou. On mne vysvobodí od Zlého, vždyť za to prosím v každé modlitbě k Otci.

Pá 18.4. 1 Pt 2,24 abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti – Získat novou identitu, stát se novým člověkem není vůbec snadné. Minulost mne někdy pronásleduje, vábí mne staré závislosti… Ježíši, u Kříže si připomínám, že s Tebou jsem zemřel, abych vstal k novému životu spravedlnosti a lásky. Dnes chci mít před očima znamení tvého Kříže…

So 19.4. 1 Pt 2,25 nyní jste se vrátili k pastýři a strážci svých duší – Dnes ať mě provází také slova žalmů: Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek. (Ž 23,1). Tys můj skalní štít a pevná tvrz má, veď mě pro své jméno a doveď mě k cíli. (Ž 31,4)

Ne 20.4. – 5. neděle velikonoční    
1 Pt 2,4-9 přistupujte k Pánu, k živému kameni – Paradoxní vyjádření však může dobře charakterizovat, jak vnímám Boha. Někdy je pro mne neproniknutelným mlčícím Kamenem, a já jsem konfrontován se slabostí své víry. Někdy je pro mne tepajícím Srdcem, jehož lásku nemohu unést… Mohu jen pokorně a s tichou zurčící radostí vyznat: Ježíši, ty jsi můj Pán!

      Jan 14,1-12 Ať se vaše srdce nechvěje! Věřte v Boha, věřte i ve mne. – Co upevní mou víru? Spolu s otcem malého chlapce z evangelia (Mk 9,24) volám: Pomoz mé malé víře!
Nástroje k upevnění víry mi Ježíš nabízí: vytrvalá modlitba a půst (oběť lásky).

Po 21.4. 1 Pt 2,4 je v očích Božích vyvolený a vzácný – S tímto slovem bych měl dnes pochopit, jak se Bůh na mne dívá. Zůstanu dnes v modlitbě v tichosti a představím si Ježíšovy oči - živé, průzračné, plné lásky, možná smutné z mých hříchů… Je to pohled, který mi dává sílu k životu. Je to pohled Lásky, ve které vidím svou ubohost i velikost… pohled dávající naději.

Út 22.4. 1 Pt 2,5  I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům – Jsem-li kamenem ve stavbě Církve, jaké mám místo? Nechám se rukou Kameníka otesat do podoby, která zaujme lidi ze světa? Michelangelo objevil v kusu kamene sochu Davida. Cožpak by Bůh ze mne nevytesal svou vlastní podobu, když se mu svěřím do rukou?! Tvorba však musí jít i skrze bolestné skutečnosti. Budu ochotný svolit a dát Bohu tento prostor?

1 Pt 2,5 abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti – Každý křesťan má možnost a úkol být „obětí Bohu příjemnou“. Málokdo k tomu však dá souhlas. Dám Bohu opravdu „plnou moc“ v mém životě?

Jan 10,1-16 Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce – Bože, pro mučednickou smrt svatého Vojtěcha a na jeho přímluvu, dej mi pevnou a silnou víru, hlubokou a neochvějnou naději, čistou a pravdivou lásku. Chraň a obnov náš národ a naši zemi, Pane.

Čt 24.4. 1 Pt 2,6 kdo v něj uvěří, jistě nebude zklamán – Možná to je důvodem mých pochybností: strach, že bych byl zklamán. Naprosté spolehnutí na to, že „Bůh je opravdu mocný splnit,
co slíbil“ (srv. Řím 4,21), jde ruku v ruce s poznáním, že „láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání“ (1Jan 4,18). Sešli svého Ducha, Pane, a láskou obnov mé srdce k důvěře.

Pá 25.4. Svátek sv. Marka

1 Pt 2,8 přicházejí k pádu svým vzdorem proti slovu (odmítli přijmout víru /liturg. překl./) – Odmítnutí daru je projevem vzdoru. Opravdu někdy jednám takto dětinsky. Chovám se jako vzdorovité dítě, které prosazuje sebe. Trpělivý Bože, pomoz mi, abych přijal dospělou víru a mohl vnímat i hluboká tajemství víry, které mi dává Tvé slovo (srv. Žid 5,12).

Mk 16,15-20 Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními – Zůstávej, Pane Ježíši, se svou církví a se svými apoštoly. Také dnes se skrze nás projevuj mocně a dotvrzuj pravdu svého slova mocí Ducha Svatého. Dej sílu našim slovům svědectví o Tobě, aby lidé kolem nás poznávali a uvěřili, že Ty jsi jediný Pán a Spasitel, že ty jsi vtělený Boží Syn.

So 26.4. 1 Pt 2,9 abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla – Když mne Pán povolal v některých chvílích ke svědectví, neuměl jsem o Něm svědčit. Co hlásám při svých svědectvích života? Zvěstuji životem opravdu Boží moc a slávu, nebo sebe? Dej mi, Pane, Ducha moudrosti a statečnosti, vlož svá slova do mých úst!

Ne 27.4. – 6. neděle velikonoční  

   1 Pt 3,15-18 mějte v srdci posvátnou úctu ke Kristu jako k Pánu – Ježíš je mým přítelem, nenazývá mne služebníkem. Ale i tak nesmím opustit postoj úcty a vědomí svatosti Božího Syna. Obojí postoj je důležitý: posvátná úcta a klanění spolu s důvěrností a přátelstvím.

    Jan 14,15-21 (Otec) vám dá Přímluvce, aby s vámi zůstal navždy: Ducha pravdy – Duch svatý mne uvádí do pravdy. V modlitbě objevuji pravdu o sobě i o světě. Jsem milovanou osobou a mám opravdu důvod k důvěře v Boha.
Přijď, Duchu Svatý, Duchu bázně Boží!

Po 28.4. 1 Pt 3,15 buďte vždy připraveni dát odpověď – Připravenost k odpovědi se opírá nejen o poznání (studium Písma svatého a pravd víry), ale i o osobní zkušenost s Bohem.
Přijď, Duchu Svatý, Duchu statečnosti!

Út 29.4. Svátek sv. Kateřiny Sienské

1 Pt 3,15 každému, kdo by vás vyslýchal o naději (se ptá po důvodech vaší naděje /liturg. překl./) – Lidé, kteří se ptají, jsou dvojí: Ti, kteří upřímně hledají a chtějí slyšet pravdivou odpověď. Těm mé svědectví pomůže objevit cestu spásy. A ti, kteří jen hledají záminky k odmítnutí a potvrzení svých odmítavých postojů. O těch platí slovo z evangelia: „nedají se nesvědčit, ani kdyby vstal někdo z mrtvých“(Lk 16,31) Slovo života jim nemohu vnutit násilím…
Přijď, Duchu Svatý, Duchu moudrosti!

Mt 11,25-30 Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím – Pane, přicházím za Tebou se svými nezdary, se svou klopotnou únavou. Když mi docházejí síly, Ty sám budeš jednat. Dej mi novou sílu a odvahu být „jen“ Tvým nástrojem.

St 30.4. 1 Pt 3,16 čiňte to s tichostí a s uctivostí (s jemností a skromností /liturg. překl./) – Nemám patřit mezi sebejisté a vítězoslavné apoštoly. Mám být pokorným poslem, jehož srdce se radostně vděčně zachvěje, když se Boží moc vítězně projeví v mé slabosti.
Přijď, Duchu Svatý, Duchu tichosti a pokory!