Leden 2008

14. 1. 2008 16:18

„Dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky“ (Sk 1,8)

Pokud se zaposloucháme do Božího slova a budeme pozorní k tajemství a jednání Ducha svatého, naše mysl se otevře velkému a velmi podnětnému poznání. Už od svých prvních stránek Písmo nazývá Ducha Božího vanutím, které „se vznáší nad vodami“ (srov. Gn 1,2), a dále upřesňuje, že Bůh vdechl do chřípí člověka dech života (srov. Gn 2,7), takže ho probudil k životu. Po prvotním hříchu se oživující Duch Boží zjevoval opakovaně v lidských dějinách, když vzbuzoval ve vyvoleném národě proroky, kteří jej nabádali k tomu, aby se vždy znovu vracel k Bohu a věrně zachovával přikázání. V Ezechielově známém vidění Bůh svým duchem dává život izraelskému národu, který je zde znázorněn v podobě „suchých kostí“ (srov. Ez 37,1-14). Joel prorokuje „vylití ducha“ na celý národ, přičemž nikdo nebude vyloučen: „I stane se potom: – píše svatopisec – Vyleji svého ducha na každé tělo… Rovněž na otroky a otrokyně vyleji v oněch dnech svého ducha“ (Jl 3,1-2).

V plnosti času (srov. Gal 4,4) anděl Páně zvěstuje Panně z Nazareta, že Duch svatý, „moc z výsosti“, sestoupí na ni a zastíní ji. Ten, kterého porodí, bude svatý a bude se nazývat Božím Synem (srov. Lk 1,35).
A pak znovu, před svou smrtí na kříži,bude několikrát ohlašovat učedníkům příchod Ducha svatého, „Utěšitele“, jenž bude poslán, aby o něm svědčil a staral se o věřící, když je bude učit a uvádět do celé pravdy (srov. Jan 14,16-17.25-26; 15,26; 16,13).

(Benedikt XVI., poselství k XXIII.SDM)

 

Út 1.1.2008 Slavnost Matky Boží, Panny Marie
Gal 4,4-7 protože jste synové, poslal nám Bůh do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá: "Abba, Otče!"  – Dnes tě chci, Otče, chválit za dar života, který jsi mi dal. Nejen za můj život tělesný, ale i za život věčný. Ať mne tvůj Duch, Dárce života, naplňuje každý den tohoto roku. Ať v něm i já prožiji něžnost Tvé lásky, jak ji zná tvůj milovaný Syn, a odpovím ti svou pravdivou a tichou modlitbou: Otče můj a všech lidí, náš dobrý Otče…
Lk 2,16-21 velebili a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli – Každý den je zázrakem a dnešek zvlášť je den chvály, neboť i v kratičkých chvílích a nepatrných věcech poznáváme Tvou velkou lásku, Bože. Kéž vše uchovávám v srdci a rozvažuji o tom, jako Panna Maria…
St 2.1. 1Jan 2,22-28 kdo vyznává Syna, má i Otce –  V malém bezbranném dítěti, které vidím v jeslích, se klaním Boží moci a nekonečnosti. Věřím a vyznávám, že ty jsi, Dítě Ježíši, můj Spasitel a Vykupitel.  Věřím a vyznávám, že jsi Jednorozený Syn Boží.
Čt 3.1. Nejsvětější jméno Ježíš
1Jan 2,29 – 3,6 hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval – Ježíši, nic si nenecháváš pro sebe, vše vydáváš z lásky k nám. Tvé svaté jméno chci mít ve slovech modlitby nejen na rtech, ale také v srdci. Ať tlukot mého srdce opakuje nespočetněkrát za den: Miluji tě, Ježíši Kriste.
Pá 4.1. 1Jan 3,7-10 proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy – Zlý duch působí zlo. Zlo zakoušíme také jako následek svých hříchů. Soužíme se, trpíme úzkostí, zakoušíme nedostatek … protože svět je zbaven harmonie, již to není ráj. „Ale v tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval!“(Řím 8,37) Ne svou silou, ale mocí Ducha svatého, který nám byl dán. Duchu svatý, Boží sílo, Ty jsi dar Otce a Syna, sestup na nás.
So 5.1. 1Jan 3,11-21 nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem – Bože, dej mi dnes sílu, aby má slova byla laskavá. Daruj mi otevřené oči i srdce, abych nebyl/a lhostejný(á) k lidem, a dej mi také ochotu vydat se ve službě praktických skutků z lásky.
 
Ne 6.1. – Slavnost Zjevení Páně    Ef 3,2-3a.5-6 Bůh mě pověřil pracovat pro vás na díle milosti – Bůh je dárce milosti na nebi i na zemi. Na nebi jeho vůli konají andělé. Na zemi mám být jeho poslem já. Skrze mne mají lidé zakoušet, že Bůh je láska (polsky: miłość = láska).
Mt 2,1-12 jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí – Znamení, které ukazuje správný směr k cíli, je pro každého důvodem radosti. Za jakým znamením jdu v životě já? Vedou mne znamení mého života k Ježíši, abych se mu poklonil/a, nebo se nechám vést klamavými hvězdami tohoto světa? Ty, hvězdo betlémská, směr ukaž nám…
Po 7.1. 1Jan 3,22 – 4,6 milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha – Hledání výjimečných okamžiků nás může snadno oklamat a svést k tomu, že se více zaměříme na sebe, než na Boha. To, co mne „obohacuje“ a „naplňuje“, ještě nemusí být od Boha! Možná je to jako třpyt falešného pokladu, který mne nepustí dál po úzké a náročné cestě za Ježíšem… Jen ten, kdo se zříká sebe sama (nechce být za každou cenu „šťastný“),  bere na sebe povinnosti (kříž) všedního dne,  může žít v pokoji…
Út 8.1. 1Jan 4,7-10 Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život – To, co vidím jako život, je často jen živoření. Je to spíše sen, než realita. Žít svůj život, s plnou zodpovědností za něj; žít bez strachu, že můj život bude ztracený a nesmyslný; žít a radovat se z dobra, svobody, krásy, lásky… a směřovat tak k naplnění života. Toto je život s Ježíšem.
St 9.1. 1Jan 4,11-18 láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání –  Oč se v životě bojím? Co pokládám za ztrátu ve svém životě? Chci si v dnešním krátkém rozjímání srovnat všechno pro mě drahé (věci, vztahy, životní cíle) s nesmírně cenným poznáním Ježíše (srov. Flp 3,8). Dokud se nenaučím milovat Boha nade všechno, nemohu s neochvějnou jistotou říci, že jsem poznal/a, co to znamená věřit a žít ve víře v Ježíše Krista.
Čt 10.1. 1Jan 4,19 – 5,4 kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra – Fascinující je, že víra v Boha nás neodvádí od lidí, ale naopak nás přivádí k plnému vnímání lidského života.  Křesťan je ten, který se nebojí života neutíká od něj! Život o samotě je mimořádné obdarování, které Bůh dává jen některým. Většinou jsme povoláni žít vztahy lásky, například v každodenním odpouštění (Mt 18,21-22).
Pá 11.1. 1Jan 5,5-13 přijímáme-li svědectví lidí, oč větší je svědectví Boží – Lidem mnohdy věříme i věci těžko uvěřitelné jen proto, že známe a zakoušíme jejich lásku. Jestliže nedůvěřuji Bohu na 100%, že pro mne chce dobro, musím si položit otázku, jestli opravdu znám Boží srdce… Když však Srdce Ježíšovo poznám, nic na světě mě nezviklá v naději.
So 12.1. 1Jan 5,14-21 děti, varujte se modlářství – Modlou se může stát cokoliv. Zdraví, majetek, kariéra, sportovní úspěch, prospěch ve škole… Také vztah mezi chlapcem a děvčetem, mužem a ženou, vztah rodičů k dětem… Samozřejmě i má vlastní „pokora a svatost“, mé osobní štěstí. Ježíši, dnes chci vyznat, že jsi Pán a chci tě pozvat do celého svého života!
Ne 13.1. – Svátek Křtu Páně   
Sk 10,34-38 on všude procházel, prokazoval dobrodiní – Ježíš se nevyhýbá žádnému místu. Chce projít všechny oblasti mého života a vnést do nich požehnání, chce obnovit všechno to, co bylo hříchem zraněno! Teprve ten, kdo zažije osobní odpuštění a uzdravení, bude moci v plné moci Ducha svatého zvěstovat, jak dobrý je Bůh. Jen ten, kdo se nechá  milovat Bohem, může na Boha – Lásku ukázat celým svým životem.
Mt 3,13-17 viděl Ducha Božího jako holubici, jak se snáší a sestupuje na něj – Holubice jako symbol pokoje, čistoty, něžnosti, nevinnosti, pravdy a prostoty… To vše v plnosti Ježíš má! Tato podoba je i vyjádřením lásky, neboť spolu s ní zní hlas: To je můj milovaný Syn! Bože, Otče vše – mohoucí, dej mi nové srdce, citlivé a vroucí, schopné uslyšet Tvůj hlas lásky!
Konec doby vánoční

1. týden v mezidobí

Po 14.1. Mk 1,14-20 naplnil se čas, přiblížilo se Boží království – Čas nejsou jen tikající hodiny, které ukazují jeho plynutí. Čas nezastaví žádný mobilní operátor… Jediný, kdo dá prožít věčnost, Boží království, již zde a nyní, je Bůh sám. Bože, vstup do času mého života a proměň ho v plnost!
Út 15.1. Mk 1,21b-28 Vím, kdo jsi: Svatý Boží! – Vím, kdo jsi, Ježíši, a nežiji podle toho… Jak ve hodně mně působí tělesnost, duch tohoto světa, nebo dokonce zlý duch! V modlitbě Anděle Boží dnes budu zvlášť prosit, abych žil/a podle poznání srdce, podle víry, která mi dává život.
St 16.1. Mk 1,29-39 řekli mu: Všichni tě hledají –  Nejsem lhostejný(á)? Hledám opravdu to, co je mým úkolem, který mi v životě Bůh nabízí? Pane, říkáš: „Hledejte a naleznete“(Mt 7,7). Nejednej podle mých představ a přání, spíše mne uč hledat Tvé cesty, Bože. Dej, ať Tvé cesty znám, ať po nich nejdu sám. Blíž k Tobě, Bože můj, jen k Tobě blíž. (Kancionál)
Čt 17.1. Mk 1,40-45 Vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl mu: Chci, buď čistý! – Tvé slovo je rozhodné. Bez váhání říkáš: „Chci.“ Mám mnoho pochybností, mnohokrát váhám, jestli jsi opravdu můj Přítel. Tvé slovo však je pevné a nezpochybnitelné. Ty jsi skála, na níž vystavím svůj život!
Pá 18.1. Panna Maria, Matka jednoty křesťanů
Lk 1,39-47 Alžběta byla naplněna Duchem svatým – Být naplněn Duchem svatým není výsadou jen některých lidí. Voláš mne jménem. Nechceš mi dát jen „trošku“ milosti. Chceš mi dát Ducha v tak hojné míře, že bude nezadržitelně tryskat chvála z mého srdce. Čti: Jan 7,38!
So 19.1. Mk 2,13-17 řekl mu: Pojď za mnou! – Když se spolehnu na tvé slovo, kterým mne zveš do své blízkosti, možná to ohrozí mé plány. Ale tato životní změna bude k mému dobru. Pochopím, že sám(sama) jsem tím, kdo potřebuje lékaře pro své srdce, vyléčíš mě z mého sobectví. Smiluj se, Pane, neboť jsem hříšný člověk!

Ne 20.1. – 2.neděle v mezidobí   
1Kor 1,1-3 z Boží vůle povolaný – Opět se zde objevuje Tvá vůle. Kolikrát se ptám, k čemu směřuje? Jaká je Tvá cesta? Kdo je moudrý, ať dbá těchto věcí, Hospodinovu milosrdenství ať hledí porozumět (Ž 107,43). - Toto je Boží vůle: vaše posvěcení… (1 Sol 4,3) Tvému  milosrdenství chci dnes pospíchat vstříc (srov. Ž 79,8)
Jan 1,29-34 ten, který křtí Duchem svatým – Při křtu jsem dostal/a dar Ducha svatého,  při biřmování jsem upevněn/a silou téhož Ducha. A přece mám denně obnovovat toto přijetí, mám rozdmýchávat plamen Ducha. Ty jsi přišel vrhnout na zem oheň (Lk 12,49), dej, ať nejsem jen doutnající knot. Sešli i dnes na mne svého Ducha a obnov v mé tváři podobu dítěte Božího.
Po 21.1. 1Kor 1,1 apoštol Krista Ježíše – Mám být Tvým svědkem, přivádět k Tobě své bližní. Mám někdy strach o Tobě svědčit, Pane, protože se tím mohu ztrapnit, mohu přijít o přízeň těch, kteří mne obklopují. Dej, abych se nebál/a vydávat Ti svědectví životem i slovem.
Út 22.1. 1Kor 1,2 členům církevní obce Boží – Patřím do konkrétního společenství lidí. Má farnost, diecéze potřebuje mou službu. Není to však jenom lidská společnost, je to posvátné společenství, tajemné Kristovo tělo. Jsem živým údem církve, nebo se spíše nechám jen obsluhovat, plním si nutné povinnosti a „konzumuji náboženské zážitky“?
St 23.1. 1Kor 1,2 kteří byli posvěceni v Kristu Ježíši –  Někdy míváme pocit, že se posvěcujeme svým vlastním úsilím (podobně jako ve Starém zákoně: Joz 7,13). Někdy se spoléháme na posvěcení skrze církevní konání (požehnání předmětů zbožnosti, nebo požehnání skrze posvěcené služebníky, kněze). Jediný zdroj všeho požehnání je však Bůh, který k nám přichází v osobě Ježíše. Skrze něj, jenom s ním a jenom v něm, je Bohu čest a chvála nejvyšší,… je člověk Bohu nejbližší.
Čt 24.1. sv. František Saleský
1Kor 1,2 (kteří) byli povoláni do stavu svatých – Být svatý není jen o dokonalosti života. V původním významu slova to znamená být oddělen pro bohoslužbu (jako chrámové nádobí v jeruzalémském chrámu…). I my jsme odděleni od světa „k bohoslužbě“, i skrze nás má ve světě znít výslovně Boží chvála! Jako svaté si nás Bůh bude chránit, jako svatí máme být v bezprostředním vztahu s Bohem. Konkrétně se to naplňuje v okamžiku svatého přijímání!
Pá 25.1. Svátek obrácení sv. Pavla
Sk 22,3-16 přede všemi lidmi budeš svědčit o tom, co jsi viděl a slyšel – Příležitosti ke svědectví jsou nejrůznější: někdy to může být ve společenství církve, jindy to může být před nevěřícími přáteli. Dokonce i odmítání a pronásledování je příležitost ke svědectví. Nevybírej si, kam tě Pán pošle. Pros, aby ti dal svého Ducha, který tvými ústy promluví (Mk 13,18).
Mk 16,15-18 Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen – Spása je opravdu hlavní cíl života každého člověka. Nesu před Bohem zodpovědnost za to, jestli lidé kolem mne poznají pravého a jediného Boha, nebo jestli budou žít spoutáni svými hříchy, ve zvrácenostech, ve smrti.
So 26.1. 1Kor 1,2 všem, kteří kdekoli vzývají jméno Pána Ježíše Krista – Spása není vyhrazena elitě, Ježíš na kříži zemřel pro každého člověka. Po celém světě, ve všech končinách země zní Boží chvála skrze Ježíše. Bože, prosíme, dej, aby i celá naše země se neuzavřela Tvé milosti.

Ne 27.1.
– 3. neděle v mezidobí 1Kor 1,10-13. 17  Prosím vás, bratří, pro jméno našeho Pána Ježíše Krista – Toto zvolání apoštola Pavla patří mezi nejúpěnlivější. Dovolává se toho, co je mu nejvzácnější.
Ve společenství i v osobní modlitbě se to může stát tvým vyjádřením, jestliže pro tebe bude vztah k Ježíši naprosto nejdůležitější skutečností života.
Mt 4,12-23 lid, který žil v temnotě, uviděl veliké světlo – Církev někdy bývá nazývána tmářskou, a přitom dává poznat světlo. Apoštol Jan napsal: „Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé.“ (Jan 3,19)To je veliký úkol, který před sebou máme. Ukázat, že existuje jasné světlo, život s Ježíšem…
Po 28.1. sv. Tomáš Avinský
1Kor 1,10 abyste všichni byli svorni a neměli mezi sebou roztržky – Je bolestné sledovat, jak jsme my lidé necitliví a úzkoprsí vůči sobě navzájem… Od prvních křesťanských dob až dodnes jsme vůči sobě podezíraví a nepřející… Také proto se nám nedaří vydávat účinné svědectví o Ježíši. Pomoz nám, Pane, neslevit z pravdy a přece spolu nacházet cestu vzájemné úcty a lásky.
Út 29.1. 1Kor 1,10 abyste dosáhli plné jednoty smýšlení i přesvědčení – Jednota neznamená osekat všechno, co se nehodí, jednota neznamená jednotvárnost. Pro začátek bude stačit, když své poznání pravdy dnes nebudu vyvyšovat nad poznání druhého člověka. Jednou tak dospějeme ke Kristu, Pravdě. Budeme žít ve stavu, kdy se jej nebudeme snažit vlastnit, ale odevzdáme mu sebe sama a budeme v něm, jako On je v Otci.
St 30.1. 1Kor 1,12 já se hlásím k Pavlovi, já zase k Apollovi, já k Petrovi, já ke Kristu –  V církvi je mnoho spiritualit, v dějinách církve bylo mnoho osobností, které svou osobní cestou inspirovali druhé lidi k následování. Při hledání své  cesty nezapomeň, že různost obdarování je dána lidem proto, aby se navzájem doplňovali, ne aby spolu soupeřili.
Čt 31.1. sv. Jan Bosco
1Kor 1,13 Je snad Kristus rozdělen?  – Ježíš Kristus je stále týž, včera i dnes i navěky. Dej mi velkodušnost, Pane, jakou měl Don Bosco, když usiloval o dosažení spásy své i jemu svěřené mládeže. Dej mi radostné a důvěřující srdce, na přímluvu přítele mladých, kněze Jana Bosca.

 

Zobrazeno 2308×

Komentáře

ViZ

byl to boj s formátováním a ještě to není výsledek, s nímž bych byl spokojený... ale časem :-) se to zlepší :-)

Mioan

A bude pak přibývat aji pro další měsíce ?

ViZ

jj mělo by. když už se vytváří skoro 10 let... tak to snad neskončí po zveřejnění na signálech :-)

fojt

Napadla(i to se mi občas stává :D) mě taková myšlenka: použít tento Váš výtvor v trochu jiné formě než je příspěvek na blogu. Dovedl bych si představit hlavní stránku signálů s kalendářem a Božím slovem na příslušný den. Myslím, že by ji to obohatilo.

ViZ

nebráním se tomu, davide, ale nejsem s to tuto myšlenku realizovat... A redaktoři či programátoři, nevím jestli budou pro....

Zobrazit 5 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz